Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Požádal jsem o informace o provedených šetřeních Kanceláře veřejného ochránce práv na...

Jirka

14. 6. 2013 | Počet zhlédnutí: 2082 | Počet komentářů: 1

Požádal jsem o informace o provedených šetřeních Kanceláře veřejného ochránce práv na ÚMČ Praha 6 za poslední 3 roky.
Povinný subjekt i nadřízený orgán dělali vše proto, aby takové informace nemuseli poskytnout a následně zveřejnit, neboť se jedná o materiály, které oba úřady kritizují. Pro mne se ale jedná o důležité informace pro další postup - chtěl jsem vědět, jak s problémovým úřadem uspěli předchozí poškození.

3. 12. 2012 podání žádosti o informace dle InfZ
17. 12. 2012 povinný subjekt vyčíslil náklady na 8360 Kč
21. 12. 2012 podal žadatel stížnost proti výši úhrady
28.12.2012 marné uplynutí zákonné lhůty pro předání stížnosti na nadřízený orgán
2.1.2013 předal povinný subjekt stížnost doručenou dne 21.12.2012 na nadřízený orgán
12. 1. 2013 marně uplynula zákonná lhůta pro vyřízení stížnosti
25.1.2013 rozhodl nadřízený orgán o stížnosti, povinný subjekt měl zjednat nápravu
12.2.2013 (doručeno 21.12.2012) povinný subjekt vyčíslil náklady na 7040 Kč
14. 3. 2013 podal žadatel druhou stížnost proti výši úhrady
19. 3. 2013 předání stížnosti na nadřízený orgán
3. 4. 2013 (doručeno 16.4.2013) poskytla Kancelář veřejného ochránce práv část požadovaných informací místo původního povinného subjektu.
3. 4. 2013 marně uplynula zákonná lhůta pro vyřízení stížnosti
4. 4. 2013 rozhodl nadřízený orgán o stížnosti, povinný subjekt měl zjednat nápravu
22. 4. 2013 povinný subjekt vyčíslil náklady na 6840 Kč.
6. 5. 2013 podal žadatel stížnost proti výši úhrady
9. 5. 2013 předání stížnosti na nadřízený orgán
24.5. 2013 (doručeno 3. 6. 2013) vydal nadřízený orgán rozhodnutí s tím, že potvrdil výši úhrady
28. 5. 2013 poskytla Kancelář veřejného ochránce práv další část požadovaných informací (dříve to nebylo možné, povinný subjekt poskytl nepravdivý údaj).

ÚMČ Praha 6 nemá platný sazebník (byl prošlý), požadoval úhradu i za ty informace, které neposkytne, i v současné době požaduje úhradu i za ty informace, které nebyly požadovány, došlo k překročení zákonné lhůty jak povinným subjektem, tak nadřízeným orgánem, v průběhu řízení uváděl povinný subjekt nepravdivé informace. Nesprávné úřední postupy povinného subjektu a nadřízeného orgánu vedly k dalším třem žádostem (žádost na Kancelář veřejného ochránce práv, žádost o spisové značky, žádost o doručenky). Mezi žadateli činil nedůvodné rozdíly. V mém případě ani neuvedl odkaz na sazebník tak jak u jiných žadatelů. Ani v současné chvíli nemám všechny požadované informace.

Úhradu požaduje povinný subjekt se souhlasem nadřízeného orgánu např. za tyto úkony:
"zadání požadavku věcně příslušným odborům, konzultace
žádosti s nadřízenými orgány z hlediska rozsahu přístupnosti k informacím, kontrola dokumentů
z hlediska ochrany osobních a citlivých údajů, sumarizace podkladů,
zpracování předávacího protokolu v rámci odboru, předání gestorovi pověřeného odpovědí, administrativní úkony spojené s kontrolou".
Dle mého názoru nelze za tyto úkony požadovat úhradu po žadateli.

S výše uvedenou žádostí souvisejí tyto žádosti:
21.2.2013 žádost o doručenky. Zjistil jsem, že povinný subjekt neuváděl pravdivé informace o doručování.
25.2.2013 žádost dle InfZ o poskytnutí spisových značek šetření - na základě spisových značek poskytla Kancelář veřejného ochránce práv podklady ke svým šetřením. Část nemohla poskytnout, protože povinný subjekt poskytl nepravdivé údaje o provedených šetřeních (spisové značky šetření buď neexistovaly, nebo nebyly ukončeny).
13. 3. 2013 žádost o šetření na Kancelář veřejného ochránce práv.

Ani po téměř dvou stech dnech nemám všechny požadované informace - žádost z 3. 12. 2012. Velkou část informací neposkytl původní povinný subjekt, ale Kancelář veřejného ochránce práv a to zdarma. To co neposkytl ani poskytnout nemohl, kvůli uvedení nepravdivých informací původního povinného subjektu. Jedná se o značnou zátěž pro žadatele a pravděpodobně i pro Kancelář veřejného ochránce práv.

Je tedy správný postup podat žalobu vůči poslednímu rozhodnutí nadřízeného orgánu?
Nebo má být žaloba směřována vůči něčemu jinému?
Běží lhůta pro zaplacení po dobu soudního přezkumu?

Povinným subjektem je ÚMČ Praha 6, nadřízeným orgánem Magistrát hl. m. Prahy. Jedná se o problémové subjekty, viz http://forum.otevrete.cz/viewtopic.php?t=3790.
ÚMČ Praha 6 navíc zastrašoval žadatele nejen vysokými náklady, ale také zveřejňováním osobních údajů žadatelů o informace.
Spisová značka Úřadu pro ochranu osobních údajů - pravomocné uložení sankce: UOOU-00221/13.
Má tedy silný motiv zatajovat informace o vlastních pochybeních - neoprávněně odepírat informace o šetřeních Kanceláře veřejného ochránce práv, které jsou obsahem předmětné žádosti. Občané tak nemohou efektivně postupovat vůči tak problémovému subjektu, jakým je, dle velkého množství kritiky, ÚMČ Praha 6.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

30. 10. 2013

Proti potvrzení výše úhrady nadřízeným orgánem není možno podat správní žalobu.
Výzva k zaplacení poplatku a následné potvrzení nadřízeným orgánem není správním rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, které lze napadnout žalobou ve správním soudnictví.
Proto v případě, že informace nutně potřebujete je možno postupovat zaplacením stanovené úhrady a následně podat na správní orgán občanskoprávní žalobu u civilního soudu.

Ovšem v případě, kdy požadovanou úhradu nyní uhradit nehodláte, je možné napadnout žalobou samotné odložení žádosti pro neuhrazení úhrady. V tomto případě je jádrem problému skutečnost, že o takovém odložení nejste zatím nijak informován, nevíte tedy, zda bylo skutečně provedeno.

K této situaci se nejblíže vyjádřil rozsudek 1 Ans 3/2013 - 57, na který odkazuje JL.

Rozsudek k formě odložení žádosti pro neuhrazení úhrady uvádí:

citace:

a) "toto rozhodnutí nemusí být vydáno formou usnesení podle správního řádu, což vyplývá také z textu odůvodnění usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, čj. Konf 115/2009 – 34.
Naopak dovodil, že takové rozhodnutí je možno vydat pouhým záznamem do spisu,"

citace:

b) "rozhodnutí o odložení žádosti ve smyslu § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, jež je přezkoumatelné ve správním soudnictví (§ 65 s. ř. s.), může mít i formu neformálního dopisu, resp. oznámení"

(viz 1 Ans 3/2013 - 57, http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0003_1Ans_13_20130514122433_prevedeno.pdf)

citace:

V citovaném rozsudku čj. 6 Ans 16/2012-62 dospěl zdejší soud k závěru, že za rozhodnutí o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím lze považovat i neformální písemné sdělení o odložení žádosti o informace. Soud zde rovněž upozornil, že toto rozhodnutí nemusí být vydáno formou usnesení podle správního řádu, což vyplývá také z textu odůvodnění usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, čj. Konf 15/2009–34. Naopak dovodil, že takové rozhodnutí je možno vydat pouhým záznamem do spisu, přičemž je podstatné to, aby byl žadatel “o vydání tohoto rozhodnutí povinným subjektem prokazatelným způsobem vyrozuměn, aby mohl efektivně využít svého práva na soudní ochranu podáním žaloby ve správním soudnictví.[...][M]á-li být následně rozhodnutí o odložení žádosti podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím přezkoumáváno soudem ve správním soudnictví, pak je také třeba, aby rozhodnutí o odložení žádosti podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím bylo alespoň stručně zdůvodněno, jinak by bylo třeba je považovat za nepřezkoumatelné.“

Domnívám se, že nyní existují tři možnosti postupu:

1) podat žádost o opatření proti nečinnosti k nadřízenému orgánu s požadavkem, aby uložil podřízenému orgánu sdělit žadateli, že žádost byla odložena,

2) vyžádat si od povinného subjektu sdělení, že žádost byla odložena, a to buď formálně žádostí o informace anebo neformálně (prostě tam zavolat nebo poslat příslušnému úředníkovi jednoduchý e-mail, s tím, že jinak byste musel podat formální žádost, což by zbytečně zatěžovalo)

3) rovnou podat proti odložení žádosti správní žalobu, v níž brojit proti stanovené výši úhrady. Zde by bylo dobré zjistit, zda v případě, kdyby soud žalobu odmítl (zamítl?) protože není doloženo (žadateli oznámeno), že žádost byla odložena, soud vrátí soudní poplatek (to nyní nevím).
V žalobě by bylo myslím možné uvést, že vzhledem k tomu, že odložení je v takovém případě zákonem výslovně stanovenou povinností, tak žadatel může jeho existenci předpokládat i tehdy, pokud mu nebylo oznámeno (možná jen nedopatřením?), a to právě s ohledem na skutečnost, že takové oznámení může být učiněno zcela neformálním sdělením, a samotné rozhodnutí o odložení lze provést pouze "pouhým záznamem do spisu".
(zodpovězeno ve spolupráci se stážistou: Sandro Grof)