Soudní znalec - povinný subjekt?

Tomáš Moláček

27. 5. 2009 | Počet zhlédnutí: 1601 | Počet komentářů: 1

Je povinným subjektem, který musí poskytnou informaci dle InfZ i soudní znalec (znalecký ústav), pokud vyhotoví znalecký posudek na základě objednávky státního orgánu (např. soudu, finančního úřadu, policie) a za tento znalecký posudek dostane také od soudu, finančního úřadu či policie zaplaceno? Dle mého názoru by mohl být, protože soudní znalec, pokud chce vykonávat znaleckou činnost, musí být jmenován buď předsedou krajského soudu či ministrem spravedlnosti, nejedná se tedy o živnost. Znalci (znalecké ústavy) tedy dle mého názoru mají postavení „veřejné instituce“. Na druhou stranu, např. v případě proplácení znalečného soudem či finančním úřadem tuto částku nejprve zaplatí účastníci sporu (správního řízení) a následně je tato částka (soudem, finančním úřadem) přeposlána znalci. Z tohoto pohledu by se o povinnou osobu jednat nemuselo. Ale jak je to potom v případě, kdy si posudek nechá vypracovat např. policie v rámci trestního řízení, kdy posudek platí přímo policie – stát? 

A pokud si znalecký posudek nechá vyhotovit „povinný subjekt“ dle InfZ, lze o fotokopii tohoto znaleckého posudku úspěšně žádat prostřednictvím InfZ, a to s odůvodněním, že „povinný subjekt“ poskytuje „vše co má na stole“?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

27. 6. 2009

Znalec, ani znalecký ústav, nejsou povinnými subjekty dle InfZ. 

1) znalec není státním orgánem, (§ 2/1 InfZ) což lze dovodit z toho, že je pouze osobou, která se podílí na „zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před státními orgány“ (§ 1/1 zákona o znalcích a tlumočnících, ZZT). 

2) znalec není veřejnou institucí, protože především není „institucí“. Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost „osobně“ – viz § 10/1 ZZT). 
V případě znaleckého ústavu sice jde o "instituci", nesplňovala by však charakteristiky pro to, aby byla "veřejnou institucí". Provedeme-li rozbor, zda převažují charakteristiky, požadované pro pojem "veřejná instituce", a to jak pro znalce (pokud by znalec byl považován za svého druhu „instituci“, byť bez jakékoliv vnitřní struktury), anebo pro znalecký ústav, pak zjistíme: 

a) podmínka zřízení státem: znalec je sice jmenován ministrem spravedlnosti (nebo předsedou krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen), jmenováním se však myslí pouze zapsání do seznamu znalců, přičemž tento zápis představuje pouze „předběžné oprávnění“, nikoli již jakékoliv pověření. Tato „předběžnost“ jmenování plyne ze skutečnosti, že pro stejný výkon znalecké činnosti mohou být státním orgánem ad hoc jmenováni také znalci, nezapsaní do seznamu (tedy nejmenovaní ministrem spravedlnosti či předsedou soudu). 

b) podmínka řízení (ovládání) státem: není splněna; ten, kdo znalce jmenoval či ustanovil, mu nemůže dávat jakékoliv pokyny týkající se vlastního obsahu znalecké činnosti. Může pouze určit úkol, který je třeba znalecky posoudit, a termíny odevzdání znaleckého posudku. Ani možnost odvolat znalce z důvodu, že znalec „neplní nebo porušuje své povinnosti“ (§ 20/c ZZT) nepředstavuje prvek řízení (ovládání). 

c) Podmínka dohledu a kontroly ze strany státu je dána jen zčásti, když ten, kdo znalce jmenoval, má též možnost odvolat znalce z důvodu, že znalec „neplní nebo porušuje své povinnosti“. To však nepředstavuje průběžný dohled či kontrolu, týkající se například využívání veřejných prostředků, množství realizovaných posudků atd. 

d) Podmínka veřejného účelu je převážně splněna, neboť účelem existence soudního znalce je „zajištění řádného výkonu znalecké ... činnosti v řízení před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů“ (§ 1/1 ZZT), což je jistě veřejným účelem. Vedle toho je však účelem existence znalců zajišťovat znalecké služby přímo mezi soukromými osobami. 

Lze tedy konstatovat, že v tomto případě nepřevládají znaky, které by v případě, že by vůbec bylo o znalci možno uvažovat jako o instituci, mohlo jít o „veřejnou instituci“ ve smyslu § 2/1 InfZ. 

3) Znalec není ani „subjektem, kterému zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy“ (§ 2/2 InfZ). Zde chybí především prvek rozhodování, neboť znalec sám nic nerozhoduje, pouze předkládá podklady pro rozhodnutí státního orgánu, obvykle soudu. 


K další Vaší otázce: 
Pokud si znalecký posudek zadal povinný subjekt (anebo šířeji - pokud se do disposice povinného subjektu znalecký posudek dostal jakkoliv v souvislosti s jeho působností), pak je povinen jej na vyžádání poskytnout.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy