ŽALOBA O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ (NA NEČINNOST)

Milan Chovanec

19. 2. 2023 | Počet zhlédnutí: 382 | Počet komentářů: 1

Předem bych Vám všem chtěl poděkovat za spoustu užitečných vzorů, jak postupovat nejen v případě žádosti o informace.

Podal jsem několik žádostí (cca 7) o informace dle  zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (InfZ), zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (InfZ) povinnému subjektu obci Podomí, která na žádnou z nich nereagovala. Podal jsem stížnosti u Krajského úřadu Brno, který ve všech případě přikázal dne 1.2.2023 povinnému subjektu obci Podomí aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí vyřídil žádosti.

Povinný subjekt do dnešního dne nikterak nereaguje.

Jsem tedy nucen podat žalobu o poskytnutí informace (na nečinnost). Před tím bych se Vás ale rád zeptal, jakou v mém případě vidíte úspěšnost této/těchto žaloby/žalob a také, zda neznáte někoho, kdo by mě případně mohl zastupovat, či zda se mám zastupovat sám.

 

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

2. 3. 2023

V situaci, kdy žadatel podal stížnost na úplnou nečinnost povinného subjektu (§ 16a odst. 1 písm. b) InfZ) a nadřízený orgán o ní rozhodl, avšak povinný subjekt žádost znovu nevyřídil a zůstal zcela nečinný, může se žadatel domáhat ochrany podáním žaloby proti nečinnosti povinného subjektu podle § 79 SŘS. Přitom nemusí před tím využít postup správní ochrany před nečinností podle § 80 Správního řádu (SpŘ), neboť ta již byla naplněna podáním prvotní stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ.

Bohužel jiná procesní možnost se nenabízí.

Soud na základě takové žaloby povinnému subjektu uloží rozsudkem povinnost vydat rozhodnutí. Přitom pojem „vydat rozhodnutí“ nutno vykládat tak, že může jít také o poskytnutí požadovaných informací.

Lhůta a náležitosti takové žaloby jsou stanoveny v § 80 SŘS:

§ 80 Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti

(1) Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.

(2) Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat

a) označení věci, v níž se žalobce ochrany proti nečinnosti domáhá,

b) vylíčení rozhodujících skutečností,

c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,

d) návrh výroku rozsudku.

Někdy je vhodné již ve stížnosti uvést jako návrh, aby nadřízený orgán sám vydal informační příkaz. Za některých okolností tak učinit nemůže, zejména pokud si nemůže učinit jasno v tom, zda informaci lze či nelze poskytnout z případných dalších důvodů. Tento informační příkaz je také možný jen tehdy „neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti. Podle přiložených žádostí však KrÚ tatko nemohl postupovat již při dosavadních stížnostech.

Pokud by tedy nadřízený orgán takový informační příkaz vydal, je takový příkaz exekučně vykonatelný, exekučním orgánem je nadřízený orgán.

To však – jak rozumím – nyní není váš případ, spíše jde o radu, jak se pokusit postupovat v dalších případech.

Tip na zastupování bohužel nemáme.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy