U takové smlouvy je na prvním místě otázka, zda má hodnotu vyšší než 50 000 Kč. V takové smlouvě zpravidla neexistuje žádné přímo hrazené plnění. Obsahuje zpravidla sankce za porušení mlčenlivosti. Tyto potenciálně hrozící hodnoty však podle mého názoru nespadají do toho, čemu lze říci „hodnota smlouvy“. V oblasti potenciálních složek hodnoty smlouvy považuji za podřaditelné pod hodnotu smlouvy závazky typu záloha, zástava, zádržné apod., nikoli však potenciálně hrozící sankce. K této otázce se bohužel nevyjadřuje ani Metodika DIA, ani žádný z mně známých komentářů.

Ne zcela jasná je vaše poznámka „v anonymizované podobě“ – není jasné, co by se ve smlouvě mezi právnickými osobami mělo anonymizovat. Pokud máte na mysli anonymizaci podepisujících osob, zejména, pokud nejde o vysoce postavené veřejné funkcionáře, pak určitá anonymizace může být potřebná. Ve smlouvě typu NDA si lze výjimečně představit i nějakou ochranu obchodního tajemství, pokud by jej kvůli vymezení chráněných skutečností obsahovala, psát ale něco takového do smlouvy by moc rozumné nebylo.

Závěr: Smlouva nejspíše nepodléhá zveřejnění v registru smluv. Podléhala by jen tehdy, pokud by součástí smluvního ujednání bylo také nějaké realizované či ocenitelné finanční nebo věcné plnění, převyšující 50 000 Kč.