Platnost smlouvy znamená, že smlouva byla řádně uzavřena, tedy uzavřena aniž by trpěla nějakou vadou, která by zapříčinila neplatnost smlouvy, ať už by se tato vada týkala projevu vůle smluvních stran nebo např. zakázaného obsahu smlouvy. - Platnost tedy v případě písemně uzavírané smlouvy nastane v okamžiku podpisu všemi smluvními stranami (za předpokladu, že zde není žádná vada - viz výše). - Mezi stranami tak vzniká smluvní vztah. - Právní účinky ale smlouva může mít až v okamžiku, kdy nabyde účinnosti - až v ten okamžik jsou smluvní strany povinny plnit své závazky vyplývající ze smlouvy a naopak až v daný okamžik se může protistrana těchto plnění dožadovat; stejně jako až v daný okamžik začínají působit další účinky předpokládané smlouvou nebo zákonem.
Význam, jaký má § 6 zákona o registru smluv (č. 340/2015 Sb.; "ZRS"), spočívá v tom, že dokud smlouva podléhající povinnosti uveřejnění v registru smluv není v registru uveřejněna, do té doby není účinná (výjimku tvoří smlouvy podle § 6 odst. 2 - smlouvy uzavřené v souvislosti s mimořádnou událostí), tedy nemůže dojít k plnění smlouvy. - Pokud tedy např. uzavřete smlouvu na dodávku zboží, potom může být zboží dodáno až ve chvíli, kdy bude smlouva uveřejněna v registru smluv; před tímto datem by se de facto jednalo o plnění bez právního důvodu (představující bezdůvodné obohacení). Jedná se o legislativní opatření, které má zajistit větší transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky. - Důvodem, proč byla zavedena odložená účinnost smluv podléhajích uveřejnění, je ten, aby nedocházelo k plnění smluv (např. představujících velký objem peněz) bez toho, že by bylo veřejně zjistitelné, za jakých podmínek k tomu dochází.
Pokud jde o platnost smlouvy, tak ta nastává v okamžiku podpisu dané smlouvy (nejsou-li zde podstatné vady - viz výše). - V mezidobí mezi platností smlouvy (tedy jejím uzavřením) a její účinností sice strany nejsou povinny plnit konkrétní závazky, které ze smlouvy vyplývají (ani by tak činit neměly), současně jsou ale smlouvou vázány v tom smyslu, že nesmí činit nic, co by její následné splnění mohlo zmařit (např. prodat věc někomu jinému).
Co se týče platnosti smluv uveřejňovaných v registru, tak ty jsou stejně jako ostatní smlouvy platné od okamžiku svého uzavření (typicky od oklamžiku podpisu smlouvy). - Současně ale ZRS v § 7 odst. 1 stanoví, že se smlouvy, které nebudou v registru uveřejněny ve lhůtě 3 měsíců od uzavření, ruší od počátku. - Takové smlouvy tedy jakoby nikdy neexistovaly (jako by nikdy platně nevznikly). - Toto je nejzávažnější sankce, kterou ZRS přináší a je třeba na ní pamatovat - až na omezené případy - viz § 7 odst. 2 a 3 - ZRS neumožňuje nápravu tohoto včasného neuveřejnění.
Co se týče smluvního ustanovení: „Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran a účinnosti dnem zveřejnění v registru smluv", tak lze shrnout, že z právního hlediska není nutné, aby bylo do smlouvy zahrnuto - to samé totiž vyplývá ze zákona. Navíc před takovým ustanovením smlouvy nutno varovat, zejména pokud jde o smlouvy o převodu nemovitostí. Vzniká tak totiž specifická situace, kdy si strany vedle ze zákona plynoucí nutnosti smlouvu zveřejnit sjednaly navíc samy svoji odkládací podmínku účinnosti až zveřejněním v registru (sjednat si totiž mohou cokoliv). V některých specifických situacích to může přinášet problém. Takovéto ustanovení by tedy mělo být formulováno pouze jako informace či srozumění stran, nikoli jako skutečná podmínka smlouvy.
