Povinný subjekt po stížnosti něco poskytl, ale ne požadovanou informaci

Jirka

19. 10. 2013 | Počet zhlédnutí: 944 | Počet komentářů: 1

Podal jsem žádost o informace, kterou povinný subjekt nevyřizoval podle InfZ. Byla podána stížnost, na kterou povinný subjekt reagoval do 7 dnů s tím, že se "pokusil" poskytnout informace. 

Byla požadována jména pracovníků odpovědných za určitou agendu. Povinný subjekt odpověděl do 7 dnů po stížnosti s tím, že neuvedl jména, ale pouze sdělení, že se může jednat o kteréhokoliv pracovníka úřadu, který to má v pracovní náplni. 

Mám za to, že jde o případ, kdy povinný subjekt ani po stížnosti informaci neposkytl a nevydal o tom rozhodnutí. Na stížnost sice reagoval, ale žádost tím nevyřídil. 

Je nutné podávat další stížnost, nebo je správným postupem řešení nečinnosti žalobou, neboť podáním stížnosti žadatel vyčerpal svoje možnosti obrany proti nečinnosti?

Martin Madej

7. 12. 2014

Sitaucr je poměrně nepřehledná.

Existují dva možné pohledy:

A)

Jakmile povinný subjekt k předmětu žádosti něco sdělil, nelze už hovořit o (úplné) nečinnosti povinného subjektu. Pokud nejste s úplností informace spokojený, můžete proti rozhodnutí brojit postupem podle § 16a InfZ, tzn. podat další stížnost.

K tomu např. rozsudek NSS sp.zn. 2 Ans 5/2013-45 ze dne 30.07.2013:

Pokud tedy stěžovatel hovoří o „neúplném sdělení“, může proti způsobu vyřízení informace podat stížnost. Ale i z dikce ustanovení informačního zákona jasně plyne, že již nemůže namítat možnou nečinnost poskytovatele informace dle ustanovení § 16a písm. b) informačního zákona, nýbrž může brojit proti poskytnutí pouze částečné informace [§16a písm. c)] nebo může brojit proti způsobu vyřízení žádosti o informace [§ 16a písm. a)]. 

Ať má rozhodnutí povinného subjektu jakoukoliv formu, nelze namítat jeho nečinnost, pokud je z jeho obsahu patrno, že se jedná o vyřízení žádostí. Úplnost odpovědi by při stížnosti proti nečinnosti nadřízený orgán stejně nemohl posuzovat, protože předmětem řízení by byla "aktivita" povinného subjektu. K tomu viz výše uvedený rozsudek:

Zda odpověď žalovaného naplňuje požadavky kladené na poskytovatele informace, nemůže v rámci tohoto řízení Nejvyšší správní soud posuzovat, poněvadž předmětem tohoto řízení je pouze namítaná nečinnost žalovaného.

Takové hodnocení by bylo předmětem jiného řízení, pokud by byla podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu ve věci žádosti o informace:

Nejvyšší správní soud připomíná, že po vyčerpání opravných prostředků stanovených informačním zákonem neexistuje žádná překážka, která by stěžovateli bránila obrátit se na soud se správní žalobou dle § 65 s. ř. s (pozn. tedy proti rozhodnutí)

B)

Ve světle rozsudku 4 Ans 16/2009-83 však lze usoudit, že stížnost proti částečnému neposkytnutí informací podle § 16a odst. 1 písm. b) (aniž o neposkytnutých informacích bylo vydáno rozhodnutí) je třeba též považovat za stížnost proti nečinnosti, v zásadě stejného typu, jako je stížnost proti nečinnosti podle § 16a odst. 1 písm. b). Lze tedy mít za to, že správným postupem je po marném uplynutí lhůty pro vyřízení této stížnosti podání žaloby proti nečinnosti.

V tomto případě by se postup mohl shrnout citací z komentáře FUREK, Adam; ROTHANZL, Lukáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy : komentář. 2. vyd. Praha: Linde 2012:

Pokud žadatel podal stížnost na úplnou nebo částečnou nečinnost povinného subjektu [§ 16a odst. 1 písm. b) a c)] a nadřízený orgán o ní v zákonné lhůtě nerozhodl (povinný subjekt stížnost nadřízenému orgánu nepředal nebo nadřízený orgán byl nečinný) nebo pokud o ní rozhodl, avšak povinný subjekt žádost znovu nevyřídil a zůstal nečinný, může se žadatel domáhat ochrany podáním žaloby proti nečinnosti povinného subjektu podle § 79 s. ř. s. 

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy