Forma požadavků opozičních zastupitelů

Katerina K

22. 12. 2014 | Počet zhlédnutí: 1758 | Počet komentářů: 1

V naší obci (400 obyvatel) vyžaduje starosta od opozičních zastupitelů na všechno žádost - cokoli chtějí, musí žádat písemně a předávat osobně na OÚ. Naposledy žádali o výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu, protože se bude rozpočet projednávat. Starosta ho odmítl vydat bez písemné žádosti a s tím, že týden před projednáváním už stejně uplynula jakási lhůta. To je správně?
Podobných excesů je v poslední době spousta. Máme jako občané možnost na tohle reagovat? A co může dělat opozice, když je samozřejmě v přehlasovatelné menšině a většina hlasuje tak, co řekne starosta?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

24. 12. 2014

Člen zastupitelstva má jednak interpelační právo podle § 82 písm. b) (tj. právo vyptávat se na úmysly, cíle, požadovat určité názory či drobné analýzy), a také právo na informace podle § 82 písm. c), které může uplatnit ve specifickém režimu podle zákona o obcích, částečně odlišném od obecného práva na informace, které má každý občan dle Infozákona.
 

§ 82
(...)
b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

Zákon o obcích neupravuje formu, jak tato práva lze uplatnit. Plyne z toho, že je lze uplatnit jakoukoliv formou (žádná není vyloučena). Pokud je tedy starosta dotázán členem zastupitelstva jakoukoliv formou, včetně ústní, je povinen ji respektovat a žádost vyřídit. Pokud je taková žádost pronesena například v průběhu jednání zastupitelstva, stane se též součástí zápisu a musí být vyřízena.

Při podání ústní žádosti je povinností správního orgánu sepsat protokol o ústním podání. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam.

Pokud jde o žádost předloženou pouze ústně, bude samozřejmě problematickou otázkou, jaké lze uplatnit opravné prostředky v případě nespokojenosti s vyřízením. U žádostí podle § 82 c) zákona o obcích bude namístě uplatnit subsidiárně (doplňkově) postup podle Infozákona, což znamená, že jedinou cestou k opravným prostředkům bude podat žádost znovu písemně (§ 13 InfZ).

U žádosti podle § 82 b) zákona o obcích (právo interpelace) nestanoví ani zákon o obcích, ani Infozákon (který se na tento typ žádostí vůbec nevztahuje) žádné opravné prostředky. Není však vyloučen správní řád, jako je tomu u práva na informace podle Infozákona. Domnívám se proto, že je možné uplatnit jak opatření proti nečinnosti podle § 80 Správního řádu, tak také, pokud starosta či jiný dožádaný orgán obce rozhodne odmítnout žádost o vyřízení dotazu, podnětu či připomínky podle § 82 b), lze podat odvolání podle § 81 Správního řádu.

Všechny tyto postupy jsou však pro praktické použití velmi neuchopitelné a komplikované. Nelepší tedy je vyhovět požadavku starosty a podávat žádosti písemně. Jinak se totiž velmi usnadní, aby se z jakékoliv povinnosti reagovat na vznesený dotaz nebo žádost vykroutil.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy