Jelikož jste již podala stížnost proti výši úhrady a ta již byla předána nadřízenému orgánu, doporučuji doplnit podání stížnosti k nadřízenému orgánu o několik argumentačních linií:

-------------

Doplňuji svou stížnost proti výši úhrady ze dne ….. o následující konkrétněji formulované námitky:

1. Judikatura k úhradě anonymizace je nejasná. Již rozsudek městského soudu v Praze č. j. 5 Ca 353/2006-50 vyloučil možnost požadovat úhradu za „zpracování“ informace (případně tedy anonymizování). Dále např. v rozsudku 5 A 119/2001-38 dovodil NSS, že „Úhradu je možno vyžadovat pouze za vyhledání informací přímo požadovaných žadatelem“ a že „vyhledání informací o tom, zda je možno požadované informace poskytnout z důvodů ochrany obchodního tajemství, není vyhledání informací přímo požadovaných žadatelem“. Je přitom zřejmé, že každé anonymizování v sobě přinejmenším z významné části obsahuje i samotné právní posuzování, zda jednotlivý nalezený údaj či pasáž je třeba anonymizovat či nikoliv, například, zda v daném případě se údaje týkají příjemce veřejných prostředků anebo zaměstnance veřejné správy, které se anonymizovat nemusejí (§ 8a odst. 2, § 8b InfZ. Přitom čerstvý nález Ústavního soudu III. ÚS 3339/20, bod 47 (Cibulka x MV) uvádí, že do úhrady nelze započítat právní posouzení a tedy ani jednoduchou anonymizaci: „U těchto údajů a později i u vzájemné kombinace jednotlivých typů tak postačí poměrně jednoduchá a rychlá úvaha, zda je jejich poskytnutím možné zasáhnout do jiného konkurujícího ústavně garantovaného základního práva či veřejného zájmu. Toto je však běžný úkon povinného subjektu, který nelze považovat za součást mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací.“  Podobně o možnosti mechanického požadování úhrady za jakoukoliv anonymizaci pochybuje komentář FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, když uvádí: „Sporné je, zda lze požadovat a pokud ano jakým způsobem úhradu za dobu, po kterou povinný subjekt fyzicky vyhledával v požadovaných informacích (dokumentech) zákonem chráněné části a tyto z dokumentů vylučoval (anonymizoval). Judikatura správních soudů úhradu za tuto dobu připouští, není však jednotná, v rámci jaké sazby.“ Pokud se jako argument pro započítání doby anonymizace do mimořádně rozsáhlého vyhledávání uvádí ojedinělý rozsudek NSS č. j. 5 As 76/2014-23 (3109/2014 Sb. NSS), který chápe anonymizaci jako součást vyhledávání informace, nutno upozornit, že se týká poskytování rozsáhlých rozsudků, k nimž sám uvádí, že jejich anonymizace je „činnost, která může být v případech delších soudních rozhodnutí čítajících desítky stran značně časově náročná“. Anonymizaci rozsáhlých rozsudků se souvislým nestrukturovaným textem však nelze srovnávat se zápisy, natož usneseními zastupitelstva a rady města, v nichž je počet chráněných údajů výrazně nižší a díky typické přehledné struktuře snadno vyhledatelný. Námitka tedy směřuje proti samotnému mechanickému zahrnutí procesu anonymizace do pojmu „vyhledávání“ ve smyslu § 17 odst. 1 InfZ.

2. Rozsah osobních údajů, uváděných v zápisech a usneseních dané obce, je primárně nadbytečný. Anonymizování zbytečně uvedených osobních údajů pak nemůže jít ke škodě žadatelky. Uvádění nadbytečných osobních údajů představuje porušení zásady minimalizace a omezení účelem podle čl. 5 odst. 1 písm. b) a c) Obecného nařízení EU (ON, GDPR), je tedy deliktem a náprava takového deliktu nemůže jít ke škodě žadatelky. Jde např. o identifikace osob, které zatím pouze podaly žádost o prodej majetku obce, když pro účel projednání v radě či zastupitelstvu o zveřejnění záměru je podstatná identifikace majetku, nikoli toho, kdo o něj případně má zájem. Teprve v okamžiku schválení záměru se žadatel stává tím, k němuž záměr města směřuje a oznamuje se (§ 39 zákona o obcích). Pak se tento údaj stává nezbytným pro samotné zveřejnění záměru, případně pro uzavření smlouvy, kdy se stává údajem o příjemci veřejných prostředků podle § 8b InfZ. Námitka tedy směřuje proti původnímu rozsahu osobních údajů, které povinný subjekt do požadovaných dokumentů vkládá. Pokud by toto mělo být libovolné, bylo by teoreticky možné znepřístupnit (pomocí úhrady za anonymizaci) jakýkoliv dokument, do něhož by povinný subjekt svévolně (a někdy i deliktně) vložil zbytečně rozsáhlá množství chráněných informací.

3)Obdobnou námitkou je, že je věcí pořizovatele zápisu / usnesení, aby již při vzniku dokumentu zohledňoval svou povahu veřejného subjektu, nutnou míru transparentnosti, a proto organizoval uvádění nezbytných osobních údajů (případně dalších chráněných typů informací) tak, aby pro potřebu anonymizace již nebylo obtížné je vyhledávat (např. lze používat automatizovaná pole v textovém editoru, ale i např. tak jednoduché způsoby, jako označit chráněné údaje typem písma, tučným písmem či jakýmkoliv opticky či strojově snadno vyhledatelným vyznačením). Námitka tedy směřuje proti rozsahu času údajně potřebného k vyhledání, vyhodnocení a anonymizování osobních údajů z hlediska toho, jak povinný subjekt primárně s osobními údaji nakládá.

4. Rozsah anonymizovaných údajů překračuje nutnou míru. Tento jev se zčásti překrývá s předchozími, tedy s uváděním nadbytečných osobních údajů a jejich organizováním, avšak nevylučují se. Podle rozsudku NSS č.j. 10 As 59-2014-41 (euroAWK x HMP) musí ten, kdo vstoupí do výběrového řízení vůči obci, strpět přiměřené zveřejnění svých údajů (např. nabídkové ceny). Dále platí, že v okamžiku, kdy město schválí záměr prodeje či pronájmu určitého majetku určité osobě, není již při poskytnutí informace podle InfZ nutno tuto osobu anonymizovat, ať už proto, že převažuje zájem na transparentnosti výběrového řízení a uplatní se tak právní důvod pro poskytnutí osobních údajů podle čl. 6 odst. 1 písm. f) ON jako oprávněný zájem třetí osoby – žadatele (srov. např. rozsudek NSS č.j. 1 As 78-2014 Němeček x MV), anebo proto, že jde o osobní údaje příjemce veřejných prostředků podle § 8b InfZ, kdy se poskytují v rozsahu základních osobních údajů (§ 8b odst. 3 InfZ). Případů zbytečného anonymizování osobních údajů je v  případech požadovaných dokumentů stejného typu z předchozích žádostí značné množství. Námitka tedy směřuje proti rozsahu času údajně potřebného k vyhledání, vyhodnocení a anonymizování osobních údajů z hlediska toho, zda povinný subjekt anonymizuje skutečně ty údaje, u kterých je to potřebné.

5. Kalkulace potřebného času
   1. se neopírá o žádnou měřitelnou hodnotu či údaj, neuvádí ani, jaký čas byl potřebný k anonymizaci usnesení Zastupitelstva a jaký k anonymizaci zápisu ze Zastupitelstva,

b.neodpovídá realitě. Povinný subjekt řádově přehání čas potřebný k anonymizaci. Například v dokumentech poskytovaných podle předchozí žádosti z 5. 11. 2021 bylo anonymizováno 71 údajů, což objektivně (na základě provedeného pokusu osobou zkušenou v praxi anonymizace obdobných dokumentů a srovnatelné odbornosti jako pověřenec pro ochranu osobních údajů, který anonymizaci u povinného subjektu údajně prováděl) trvá zhruba 15 – 20 minut. Konkrétně v usnesení RM z 27. 9. bylo anonymizováno 47 údajů (cca max. 10 min.), v usnesení RM z 11. 10. 24 údajů (cca max. 7 min), v usnesení ZM z 18. 10. žádný údaj na 1 stránce (cca max. 1 min), v zápisu ZM z 18. 10. žádný údaj na 2,5 stránkách (cca max. 2 min). V kalkulaci je bez podrobnějšího rozdělení podle dokumentů uvedeno 150 minut, tedy desetinásobek! Taková kalkulace neodpovídá realitě. Bez ohledu na výše uvedené námitky (proti samotnému rozsahu osobních údajů a rozsahu jejich potřebné anonymizace) tato námitka směřuje proti tomu, že se vlastní kalkulace doby potřebné k anonymizaci jeví jako svévolně určená bez opory v realitě, navíc řádově přehnaná.

6. Povinný subjekt účelově zvýšil sazbu za hodinu vyhledávání, v časové souvislosti se žádostmi žadatelky (od 8. 11. 2021). Původní sazba 128 Kč / h mohla odpovídat platové úrovni odpovídajícího referenta daného městského úřadu. Nyní platná sazba 250 Kč / h j podle mého soudu neodpovídající a přehnaná. Povinný subjekt tak nejspíše nedodržuje § 7 Nařízení vlády č. 173/2006 Sb. Tato námitka směřuje proti výši hodinové sazby v Sazebníku města.

7. Města zpravidla zveřejňují zápisy a usnesení svých zastupitelstev, považují to za běžnou službu veřejnosti a základní úroveň transparentnosti. Pokud tak město nečiní dobrovolně, lze posuzovat žádost žadatelky také tak, že jde o postup, který má tento „komfort“ občanům obce a veřejnosti zajistit při využití § 5 odst. 3 InfZ, kdy je povinností povinného subjektu poskytnutou informaci do 15 dnů zveřejnit na svém webu. Zde nutno upozornit, že povinný subjekt zatím tuto svou povinnost porušuje, když namísto poskytnuté informace zveřejňuje pouze oznámení o tom, že požadovanou informaci žadatelce zaslal: https://www.mesto-lom.cz/e_download.php?file=data/editor/332cs_24.pdf&original=web%204%20%281%29.pdf. Námitka směřuje k tomu, že město, byť to není povinností, poměrně nestandardně nezveřejňuje aktivně zápisy a usnesení zastupitelstva, případně rady, čímž samo vyvolává potřebu občanů se těchto informací domáhat.

8. V návaznosti na předchozí námitku je významné, že město snížilo úroveň informování. Na začátku volebního období projevilo zájem poskytovat občanům alespoň nějakou informaci o jednání zastupitelstva – viz Tisková zpráva z 2. zasedání Zastupitelstva města Lom. Následně však od této dobré praxe upustilo. Námitka tedy směřuje, stejně jako předchozí, k tomu, že město samo svou nečinností a nenaplňováním principů dobré správy vyvolává požadavky na informace.

Návrh:

Navrhuji, aby povinný subjekt zrušil svou výzvu k úhradě nákladů a požadovanou informaci poskytl (§ 16a odst. 5 InfZ), anebo pokud tak neučiní, aby nadřízený orgán výši úhrady snížil, a to buď na nulu, neboť zveřejňování anonymizovaných zápisů a usnesení zastupitelstva by mělo být součástí výkonu dobré správy, anebo snížil na řádově nižší částku ve smyslu uvedených námitek. Zároveň navrhuji, aby nadřízený orgán přikázal povinnému subjektu (v případě snížení výše úhrady po jejím uhrazení) požadovanou informaci poskytnout.

-------------

Doplnění stížnosti doporučuji zaslat elektronicky jak na povinný subjekt, tak zároveň i přímo nadřízenému orgánu. Lze jej doplnit stručným zdůvodnění prodlevy doplnění. Není úplně jasné, zda a jak na doplnění zareaguje nadřízený orgán a jak ho procesně uplatní, nicméně zkazit se nic nedá a může to posloužit pro příští případy.

Vaše další možnosti:

Dále je možné podat podnět k MV (odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV) ke kontrole toho, zda město správně uplatňuje Infozákon, zejména povinnost podle § 5 odst. 3.

Dále je možné v dalších žádostech o tento typ dokumentů výslovně uvádět, že nepožadujete poskytnout oprávněně chráněné údaje, z čehož plyne, že jejich znečitelnění nemusí být doprovozeno vydáním rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Takový postup by pak také mohl dávat lepší základ pro řešení otázky, zda lze zpoplatnit vyhledání informací, které žadatel nepožaduje.