Počátek lhůty pro podání stížnosti proti částečnému poskytnutí informací

Sokol

21. 12. 2018 | Počet zhlédnutí: 34 | Počet komentářů: 1

Nerozumím přesně termínu pro podání stížnosti, jak je definován v zákonu 106/1999 Sb. Opakovaně mi byla odmítnuta stížnost podaná podle ust. § 16 a odst. 1 písm. c), protože mi informace byla poskytnuta částečně. Povinný subjekt se odvolával na to, že stížnost byla podána po uplynutí 30 dnů po termínu, kdy měl povinný subjekt informaci poskytnout. Stížnosti jsem vždy podal v termínu 30 od doručení částečně poskytnuté informace. Domnívám, že stížnost kvůli částečně poskytnuté informaci mohu podat až poté, kdy částečně poskytnutou informaci obdržím, jinak se mi zákonná lhůta může zkrátit až na polovinu, to v případě, když částečně poskytnutou informaci obdržím 15 dnů po podání žádosti.

 

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

2. 1. 2019

Pokud částečně poskytnutou informaci obdržíte – jak sám uvádíte - 15 dnů po podání žádosti, tedy v řádné lhůtě, počítá se lhůta pro podání stížnosti od data uplynutí lhůty pro poskytnutí informace, což je v takovém případě totéž, jako datum doručení částečně poskytnuté informace. Váš dotaz by tedy nedával smysl.

Pokud máte na mysli případ (který ale nepopisujete), kdy marně uplyne lhůta pro poskytnutí informace a například až 15 dnů poté (aniž jste zatím reagoval stížností proti nečinnosti) je doručena částečná informace, pak samozřejmě až v okamžiku doručení částečné informace vzniká možnost podat proti této částečnosti stížnost.

Především nutno vyjasnit, že dodržení lhůty je oprávněn posoudit pouze nadřízený orgán, nikoli povinný subjekt, proto obdrží-li povinný subjekt stížnost, byť podanou zjevně po lhůtě, musí ji předat nadřízenému orgánu. Pokud tak neučinil, musíte se obrátit na nadřízený orgán, aby odstranil tuto nečinnost povinného subjektu a přinutil ho, aby mu předl stížnost k vyřízení. Pokud nadřízený orgán usoudí, že stížnost byla podána opožděně, stížnost vyřídí neformálním sdělením žadateli o tom, že stížnost byla podána po lhůtě a postup povinného subjektu již nelze přezkoumávat. Toto sdělení by však mělo být dostatečně odůvodněno, tedy mělo by obsahovat nejen závěr o překročení lhůty, ale též odůvodnění, proč se takovou „stížností“ nebylo možno věcně zabývat (cit. FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 927).

Pokud nadřízený orgán rozhodl, že stížnost podaná údajně opožděně proto, že již uběhla lhůta 15 dnů pro poskytnutí informace, ale až o dost později byla poskytnuta pouze částečná informace, pak postupuje chybně. Takto formalistický výklad právního předpisu není přípustný. Takový výklad by vedl k absurdnímu případu, kdy by při poskytnutí částečné informace až 30 dní po uplynutí zákonné lhůty žadatel zcela ztratil právo podat stížnost proti částečnému poskytnutí, tedy proti nečinnosti povinného subjektu v části žádosti. I když doslovný text předpisu zdánlivě vyznívá jinak, je v případě nečinnosti povinného subjektu nutno vykládat uplynutí lhůty pro poskytnutí informace ve prospěch práva na informace, tedy tak, že uplyne právě až realizovaným vyřízením žádosti o informace, byť částečným. Nečinnost povinného subjektu (mezi uplynutím lhůty pro poskytnutí informace a reálným doručením částečné informace) nelze vykládat v neprospěch žadatele.

Situaci lze popsat i tak, že žadatel by mohl ihned po marném uplynutí lhůty (15 dnů od podání žádosti) podat stížnost proti nečinnosti podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Pokud kterýkoli následující okamžik povinný subjekt informace (byť i jen částečně) poskytl, de facto tak postupoval v autoremeduře, popsané v § 16a odst. 5 InfZ. Lhůta pro poskytnutí informací se pak počítá od okamžiku doručení stížnosti proti nečinnosti, a de facto se tak lhůta pro včasné podání stížnosti proti jen částečnému poskytnutí informací posouvá o rozdíl mezi doručením původní žádosti a doručením stížnosti proti nečinnosti. Z popsaného však spíše opět plyne, že tyto konstrukce nemohou být vykládány přepjatě formalisticky a v neprospěch žadatele a jeho práva na informace.

Postup:

Pokud po podání stížnosti proti částečnému poskytnutí informace dle § 16a odst. 2 písm. c) povinný subjekt sdělí, že stížnost byla podána opožděně, resp. i z jakéhokoliv důvodu nepředá stížnost k vyřízení nadřízenému orgánu, je třeba podat k nadřízenému orgánu podnět k odstranění nečinnosti a požadovat, aby si od povinného subjektu stížnost vyžádal a vyřídil ji. K tomu je možné uvést i výše uvedený výklad, že lhůtu pro podání stížnosti je nutno počítat od reálného vyřízení žádosti, nikoli formalisticky od marného uplynutí lhůty k jejímu vyřízení, pokud ji povinný subjekt nesplnil.

Pokud o údajně opožděném podání stížnosti rozhodl nadřízený orgán, je nutné proti jeho rozhodnutí podat správní žalobu. Případně je možné obrátit se na odbor kontroly a dozoru veřejné správy MV, aby tuto neobvyklou situaci nadřízenému orgánu pomohl vyjasnit.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy