Žalovat ČT?

Ing. Stanislav Hlubocký

5. 6. 2016 | Počet zhlédnutí: 900 | Počet komentářů: 1

Dobrý den,

žádal jsem informaci od ČT a nedostal jsem ji. Vše podstatné je myslím v přiložených dokumentech (žádost, reakce, odvolání, reakce). Nejsem si jistý, zda má šanci podávat žalobu. Mužete mi poradit?

 

 

Daniel Burda

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

10. 6. 2016

Předně je třeba si povšimnout, že ČT se v rozhodnutí po Vaší žádosti o informace zabývala pouze její částí a ke zbytku se vůbec nevyjádřila.

Ve své žádosti o informace jste se jednak dotazoval na honorář dvou umělců za spolupráci na přípravě pořadu vysílaného ČT. Současně jste se ale také dotazoval na celkovou výši finančních prostředků na přípravu konkrétního cyklu pořadů a pak konkrétně jednoho dílu.

Česká televize ve svém rozhodnutí o odmítnutí poskytnout požadovanou informaci ale rozhodla pouze o první otázce a k druhé se nijak nevyjádřila. V takovém případě byl adekvátní postup namítat tuto vadu rozhodnutí v odvolání. Možné by také bylo podat k řediteli České televize po vypršení lhůty pro vyřízení žádosti o informace stížnost na nečinnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfoZákona:

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti

neboť v této části Vaše žádost nebyla vůbec vyřízena (poskytnutím informace nebo odmítnutím).

Vy jste žádný z těchto prostředků nevyužil. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 soudního řádu správního by tedy byla v souladu s § 68 písm. a) toho zákona nepřípustná, neboť jste "nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem".

V této části proto doporučujeme podat žádost o informace znovu.

Co se týče první části Vaší žádosti o informace, potom žalobu podle § 65 soudního řádu správního podat doporučujeme, výsledkem si ovšem nejsme jisti.

Ve své žádosti se se odvoláváte na rozsudek NSS č. j. 8 As 55/2012 - 62, tykající se poskytování informací o platech podle § 8b Infozákona.

Podle tohoto rozsudku se  "I. Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b SvInf, zásadně poskytují. II. Povinný subjekt neposkytne informace o platu zaměstnance poskytovaném z veřejných prostředků (§ 8b SvInf) jen výjimečně, pokud se tato osoba na podstatě vlastní činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem a zároveň nevyvstávají konkrétní pochybnosti o tom, zda v souvislosti s odměňováním této osoby jsou veřejné prostředky vynakládány hospodárně."

Podle našeho názoru  umělci, kteří nejsou v pracovněprávním poměru k ČT a práci pro ní vykonávali na základě jednorázové spolupráce, spadají do uvedené II. kategorie (skutečně se na činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem). Lze totiž vidět paralelu mezi jednorázovou spoluprací formou výkonu práce a dlouhodobějším pracovněprávním vztahem, a tudíž závěry učiněné NSS v citovaném rozsudku vztáhnout i na Váš případ.

V tomto případě tak bude nutné provést test proporcionality. V prvních dvou krocích (tedy zkoumání vhodnosti a potřebnosti) odpověď nezjistíme. Zcela nelze souhlasit s názorem ČT, že v případě, kdy hospodaření ČT kontroluje Rada ČT, tak je veřejná kontrola hospodaření ČT dostatečně zajištěna. To z toho důvodu, že právo vykonávat veřejnou kontrolu má každý občan a to právě i prostřednictvím práva na informace. Tento argument zcela pomíjí skutečnost, že je zde s právem na ochranu soukromí poměřován nikoliv veřejný zájem ale Vaše právo na informace.

Ve třetím kroku, vzájemném poměřování dvou práv, je vhodné připomenout názor NSS vyjádřený ve výše zmíněném rozsudku v bodě 82: "Informaci o výši platu (mzdy) nebo jiného peněžního plnění zaměstnance placeného z veřejných prostředků především nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výši platu žádný negativní informační obsah nemá".

Současně závěru, že by ČT měla požadovanou informaci poskytnout, svědčí i to, že veřejnost může mít legitimní zájem vědět, jestli odměny jednotlivých umělců nejsou nepřiměřeně vysoké položky v rozpočtu veřejnoprávního média, a  jestli tudíž je jejich obsazování z finančního hlediska vhodné.

Právo na informace by tedy mohlo převážit.

Podle našeho názoru by podaná žaloba měla uspět asi na 50%.
 

 

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy