ad 1) Příloha smlouvy musí být zveřejněna spolu se smlouvou. Výkaz výměr nepředstavuje žádnou charakteristiku pro ochranu takové informace.

ad 2) Pod obchodní tajemství spadá cokoliv, co splňuje charakteristiku obchodního tajemství podle § 504 OZ. První a klíčovou charakteristikou musí být, že en, komu obchodní tajemství má svědčit (čí je), to musí aktivně sdělit a dožadovat se jeho ochrany. Pokud tak při sjednání smlouvy neučiní, není třeba ani není přípustné ze strany povinného subjektu tuto otázku dále řešit. Pokud tak učiní, musí povinný subjekt přezkoumat, zdali takové tvrzení je pravdivé, zda jsou splněny další charakteristiky podle § 504 OZ.

ad 3) Výkaz výměr v zásadě nemůže představovat chráněné obchodní tajemství. Jednak proto, že nejde o něco, co určuje dodavatel, ale co určil objednatel jako popis předmětu plnění, tedy kvantifikaci dodávky. Jednak jde o výjimku podle § 9 odst. 2 InfZ, neboť jde o informaci o tom, za co budou veřejné prostředky vynaloženy. Výjimka podle § 5 odst. 6 zákna o registru smluv též není namístě, protože nejde o „obchodním tajemství osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m)“.

Naopak jednotkové ceny mohou být obchodním tajemstvím. Ovšem pouze tehdy, pokud uváděné jednotkové ceny jsou nějak výrazně odlišné od jednotkových cen konkurenčních subjektů. Pokud jde o veřejnou zakázku, kde je srovnání s nabídkami jiných uchazečů, a pokud jimi nabízené jednotkové ceny jsou obdobné jako u tohoto dodavatele, pak bych to bral jako dostatečný důvod a důkaz pro odmítnutí těchto údajů jako obchodního tajemství. Přitom je samozřejmě možné jít do konkrétních položek detailněji – například třicet jednotkových cen může být obdobných a pouze čtyři výrazně odlišné. Pak by bylo možné tyto odlišnosti uznat za obchodní tajemství, ale ne v rozsahu všech jednotkových cen, jen těch odlišných.

ad 4) V registru smluv v metadatu „cena/hodnota“ se uvádí celková hodnota plnění smlouvy. V textovém obsahu se ponechávají všechny informace, pokud nejsou znečitelněny na základě nějaké konkrétní ochrany informací podle Infozákona. Výše bylo uvedeno, že v některých případech se to může týkat jednotkové ceny.

ad 5) Platí, že by se měla cena uvést, lze-li určit hodnotu, a to i odhadem. Metodika je s tím v souladu. Je třeba dobře chápat, co znamenají slova pokud cenu nelze určit.