Taková smlouva podléhá zveřejnění v registru smluv. Je to dáno tím, že podle Zákona o registru smluv, § 2 odst. 1 „se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva … jejíž stranou je … územní samosprávný celek, včetně městské části…“.

Pojem „strana smlouvy“ je v rámci Zákona o registru smluv nutno vykládat jako osoba s právní subjektivitou (schopná se zavazovat), která stojí na jedné straně smlouvy ve funkčním smyslu (nutno rozlišovat právní význam od funkčního významu pojmu „strana smlouvy“). Pojem tak splývá s pojmem „osoba zavázaná“. Občanský zákoník nevylučuje, že na jedné straně smlouvy stojí více osob. Pokud však spolu netvoří osobu s právní subjektivitou, zavazuje se smlouvou každá z nich a je to tedy „její smlouva“. Ve skutečnosti je zavázaná každá z osob samostatně. Můžeme sice slovíčkařit tím, že MČ je jen „součástí smluvní strany“, ale takový formalistický výklad by s nejvyšší pravděpodobností při případném soudním přezkumu neobstál a soud by nejspíše smlouvu posoudil jako takovou, jejíž účinnost a následně platnost je podmíněna zveřejněním v registru smluv.

Může se to zdát nepřirozené, ale zákon o registru smluv neřeší, zda v rámci nějaké smlouvy ve skutečnosti někdo jiný uhradí část hodnoty předmětu smlouvy, ale ptá se jen na to, zda samotná hodnota předmětu smlouvy přesahuje 50 tisíc Kč. I kdyby podíl veřejných prostředků byl nižší. Z tohoto důvodu dokonce nehraje roli, zda podíl spoluvlastníka - povinného subjektu - je většinový či menšinový. I kdyby byl nepatrný, smlouva bude podléhat zveřejnění v registru smluv.