Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Uveřejňování soupisu prací v registru smluv

Petr1

11. 11. 2019 | Počet zhlédnutí: 1415 | Počet komentářů: 1

Obec s rozšířenou působností, jakožto povinný subjekt podle zákona o registru smluv, v Registru smluv u zakázek na stavební práce záměrně neuveřejňuje soupisy stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a cenami. Tím fakticky znemožňuje kontrolu zakázek veřejností a bojkotuje účel zákona o registru smluv. Existuje nějaký autoritativní výrok (např. soudu), že soupis spadá či nespadá pod výjimku podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv? Metodický pokyn k aplikaci ZRS, vydaný ministerstvem vnitra v říjnu 2019, se k této věci vyjadřuje na s. 41 tak vágně, že to reálně v argumentaci proti povinnému subjektu nelze použít.

Druhý dotaz se týká kontroly dodržování zákona o registru smluv. Pokud tomu dobře rozumím, § 8 odst. 6 zákona o registru smluv vylučuje, aby kontrolu u obcí v této věci vykonával odbor dozoru a kontroly Ministerstva vnitra. Je tímto ustanovením vyloučena i kontrola ze strany kontrolního výboru zastupitelstva podle § 119 odst. 3 písm. b)? A jelikož se jedná o prostředky z rozpočtu obce (nikoliv účelově vázané dotace), je asi vyloučena i finanční kontrola, že?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

23. 11. 2019

Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr a cenami nespadá pod výjimku podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv. Tato výjimka nic takového, ani blízce obdobného, neobsahuje.

Žádný rozsudek k tomuto tématu neeviduji.

I když je pasáž Metodiky MV obecná, jednoznačně z ní plyne, že uvedené typy dokumentů či pasáží smluv pod tuto výjimku nespadají a smlouvy tedy nejsou řádně zveřejněny. Lze tedy dovozovat, že nenabyly účinnosti a po 3 měsících od uzavření pozbyly platnosti.

Za určitých okolností mohou soupisy stavebních prací, dodávek a služeb být jediným vymezením předmětu smlouvy v jejím textovém obsahu, a tedy podstatnou náležitostí smlouvy. Nezveřejnění takového obsahu je pak fatální a smlouva není účinně zveřejněna.

Za jiných okolností mohou, i když spíše jen jejich části, představovat výpočet. Jedině v takovém případě by taková pasáž nemusela být v registru zveřejněna, je to ovšem velmi nepravděpodobná situace.

Nápravným postupem může být

a) z hlediska požadavku získat tyto informace podat žádosti o informace dle Infozákona (který žádnou podobnou výjimku nezná). Touto cestou by se dalo zjistit, zda obdobnou pasáž bude povinný subjekt chránit jako obchodní tajemství.

b) Žádost dle InfZ, požadující uvést právní důvod, podle kterého nejsou tyto části smluv zveřejněny v registru smluv. Bylo by vhodné upozornit, že nejde o dotaz na právní názor ve smyslu § 2 odst. 4 InfZ, ale o informaci, který právní důvod (např. § 3 odst. 2 písm b) Zákona o registru smluv (ZRS), anebo § 3 odst. 1 ZRS ve spojení s § 9 InfZ (obchodní tajemství) povinný subjekt aplikuje při zveřejňování smluv na tyto typy dokumentů či pasáží smluv.

c) iniciovat interní (kontrolní výbor,finanční kontrola, vnitřní audit) nebo externí (ve smyslu zákona č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí) kontrolu, která se bude zabývat otázkou, zda finanční transakce probíhají na základě platných smluv.

Kontrola ze strany kontrolního výboru zastupitelstva podle § 119 odst. 3 písm. b) není nijak vyloučena. Zde najdete příklad: https://www.praha6.cz/export/1822/komise/zapisy/p6za2621910.docx (bod 7).

Také finanční kontrola je dle mého názoru možná, nedomnívám se, že je omezena jen na účelově vázané dotace.