Ač vypadá jednoduše, jde o velmi komplikovanou otázku.

A) Nejprve je nutno říci, že výkladový princip, uznávaný metodikou MV i výkladovou literaturou (judikatura dosud neexistuje), že u smluv na dobu neurčitou se pro určení hodnoty smlouvy, při jejíž výši nad 50 000.- Kč smlouva podléhá zveřejnění, počítá hodnota za 5 let (případně 4 roky), není zakotven v žádném právním předpisu ani judikatuře. Lze ho tedy sice aplikovat, ale nelze z něj vyvodit, že dokud skutečné plnění nedosáhne výše 50 000 Kč, automaticky způsobí neúčinnost a neplatnost nezveřejněné smlouvy.

B) Jistě je možné tuto situaci vyřešit těmito dvěma standardními, ale poněkud těžkopádnými postupy:

1) pojmout situaci jako případ, kdy smlouva podléhající zveřejnění v registru smluv omylem nebyla zveřejněna a nyní se provede vypořádání bezdůvodného obohacení. K tomu je k disposici podrobný popis postupu v Metodice MV.

2) Smlouvu ukončit a navázat na ni novou smlouvou se stejným obsahem, kterou již do 1 měsíce zveřejníme v registru smluv.

C) Vedle toho se domnívám, že by bylo možné zvolit následující postup:

Přijmout ke smlouvě dodatek, v němž:

1) strany konstatují, že plnění ze smlouvy v roce 2022 překročí limit 50 000,-, kdy smlouva podléhá zveřejnění v registru smluv.

2) jelikož smlouvu lze v registru smluv uveřejnit jen do 3 měsíců od jejího uzavření, přijímají nyní strany tento dodatek.

3) tímto dodatkem strany zároveň vstupují do týchž závazků v plném rozsahu a čase tak, jakoby původní smlouva byla ve lhůtě 3 měsíců od uzavření zveřejněna v registru smluv, a všechna dosud provedená plnění považují za vypořádaná, aniž by tím byla dotčena odpovědnost stran plynoucí z plnění smlouvy, například za vady, způsobené škody a podobně.

4) Přílohou dodatku je plné znění smlouvy.

Tento dodatek se zveřejní v registru smluv a jako jeho příloha i smlouva. Oboje v odpovídajícím formátu podle § 5 odst. 1 nebo § 8 odst. 7 zákona o registru smluv.