Školský zákon, který upravuje vedení údajů ve školní matrice, nijak neupravuje poskytování informací z ní (matrika obsahuje např. údaje o ukončení vzdělání na škole). Uplatní se tedy plně obecná úprava podle Infozákona. Protože jde o osobní údaj, pro jeho ochranu se uplatní § 8a InfZ, který však dále odkazuje na ochranu, upravenou v zákoně o ochraně osobních údajů.

V něm nenajdeme žádný legální důvod pro oprávněné poskytnutí tohoto údaje, vyjma jeho § 5 odst. 2 písm. e).

§ 5

(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,

e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,

Toto ustanovení je založené na vyvažování proti sobě stojících práv - je tedy nutno provést test proporcionality a určit, zda v posuzovaném případě převažuje právem chráněný zájem žadatele na poskytnutí požadované informace, nebo právo na soukromí subjektů údajů.

Jde tedy o případ, kdy do hry musí vstoupit naprosto konkrétní situace včetně důvodů, proč žadatel takovou informaci požaduje. Obecné pravidlo, že žádosti o informace podle Infozákona není třeba odůvodňovat, neplatí v některých případech střetu s ochranou osobních údajů, pokud tento střet již není jednoznačně vyřešen zákonem (jako je tomu například u příjemců veřejných prostředků v § 8b InfZ, zejména při žádostech o výši platů a odměn).

Bude tedy nutno v daném případě posoudit tři kritéria, z nichž se skládá trest proporcionality, tedy kritérium vhodnosti, kritérium potřebnosti a porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv.

Pro toto posouzení bude nutné vyjasnit okolnosti žádosti a její důvody.

Je otázka, jaký je důvod žádosti o informaci, zejména zda důvod směřuje k veřejné kontrole školy, která vykonala maturitní zkoušku, anebo k osobě maturanta a ověření, zda skutečně maturoval. Zdá se, že vám jde o druhý případ.

V prvním případě by se musely vznést argumenty, proč je tato kontrola namístě, například zda v tomto jednotlivém případě lze zpochybňovat oprávněnost úspěšného vykonání zkoušky. Ovšem tento důvod pravděpodobně nebude v daném případě použitelný (takový důvod by byl použitelný například v případě, kdy by se někdo dožadoval údajů o maturitních zkouškách určité skupiny a předkládal by podezření, že tato skupina byla neoprávněně hodnocena jinak, než jiná skupina, například pro národnost či jinou odlišnost).

V druhém případě, o který vám asi jde, by bylo nutné vznést argumenty, podle kterých by veřejný zájem na informaci o maturitě měl převažovat nad zájmem na ochranu soukromí. Muselo by jít o situaci, kdy otázka, zda maturita byla vykonána, má nějaký dopad do veřejného života. Například pokud by šlo o veřejně činnou osobu, která o sobě uvádí, že maturitu absolvovala, je to pro její veřejnou činnost významné (například jde o předpoklad pro zastávání určité pozice) a přitom o tom existují pochybnosti. To je tedy asi případ, který popisujete – jde o starostu, politika. U něj lze celkem bez pochybností konstatovat, že je zde vysoký veřejný zájem na ověření informace, zda má skutečně takové vzdělání, které uvádí. Má to dopad jednak přímo do jeho politického působení, které je založeno na důvěře voličů v jeho pravdomluvnost, jednak i na jeho profesní způsobilost vykonávat funkci starosty.

Takto odůvodněné žádosti by škola jako povinný subjekt měla vyhovět. Pokud k řádně podané žádosti o informace dle InfZ uvádí, že zřizovatel zakázal tyto informace poskytnout, pak to není zákonný důvod pro odmítnutí žádosti. Je třeba podat odvolání. V odvolání je třeba uvést výše uvedenou argumentaci, a odkázat též na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 78/2014. V něm šlo o otázku, zda má Ministerstvo vnitra poskytnout žadateli (novináři) jmenný seznam osob, kterým bylo uděleno státní občanství dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství, za léta 2010, 2011 a 2012. Podle tohoto ustanovení mohlo MV prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o nabývání a pozbývání státního občanství, pokud měl žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt, oprávněně se zdržoval na území České republiky po dobu nejméně 5 let, měl skutečný vztah k České republice a udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro Českou republiku zejména z hlediska vědeckého, společenského, kulturního či sportovního. Šlo o tzv. VIP čestné občanství, novináři šlo o kontrolu toho, zda při udělování tohoto občanství nedochází k manipulacím a kvůli riziku protekce a diskriminačního přístupu k promíjení podmínek.

Soud posoudil, že v testu proporcionality je splněno kritérium vhodnosti, protože získání individuálních informací o mimořádném prominutí podmínek stanovených zákonem pro udělení státního občanství odpovídá účelu práva na informace. Podobně se domnívám, že lze hledět na možnost získání individuální informace o absolvování maturity, které také odpovídá účelu práva na informace.

Stejně tak bylo dle NSS splněno kritérium potřebnosti, neboť právní řád k dosažení uvedeného cíle neposkytuje žádný jiný nástroj než žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Taktéž v případě získání individuální informace o absolvování maturity právní řád k dosažení uvedeného cíle neposkytuje žádný jiný nástroj než žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Pro účely třetího kroku, tj. porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv, je klíčové předložit pádné argumenty. Ty jsem obecně naznačil výše. V uvedeném rozsudku NSS soud například vzal v potaz argumenty žadatele, že udělení „VIP občanství“ je svého druhu veřejná pocta. Dále například, že pouze zveřejněním lze zajistit předvídatelnost rozhodování ministerstva. Žadatel přitom poukázal na podezření, že udělování „VIP občanství“ je věcí protekce. Jako nejkřiklavější případ v této souvislosti uvedl, že „vynikající mladý šachista Sergej Movsesjan, mluvící plynně česky“, státní občanství nezískal (následně pak získal slovenské občanství), zatímco basketbalista Maurice Whitfield, hrající za klub v Nymburku, který vlastní vlivná osobnost JUDr. Miroslav Jansta, získal občanství „během několika měsíců“, ačkoliv novinářům přiznal, že neumí mluvit česky. Uvedl i další jakoby teoretické, téměř politologické argumenty. Tyto „hodnotové argumenty“ jsou v obdobných případech důležité. Vedle nich je nutno uvést i zcela konkrétní situace, které daný případ doprovázejí (např. bude třeba uvést, zda a jak starosta uvádí, že má maturitu, a zda jak je to důležité pro výkon jeho funkce, pro důvěru voličů atd.) Třetí kritérium testu proporcionality totiž výslovně vyžaduje mimo jiné i konkrétní kazuistické (situační, případové) argumenty.

Jako další argument pro třetí kritérium, tedy že veřejný zájem převažuje nad zájmem na ochraně soukromí, je to, co se uvádí v rozsudku k informaci o absolvování vysoké školy  NSS č.j. 8 As 12/2015-46, který jsme uvedli v odpovědi na jiný dotaz, tedy že zveřejnění informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi za běžných okolností nepředstavuje žádnou podstatnou újmu.

Ve vašem konkrétním případu starosty bude třeba pro rozhodování nadřízeného orgánu, případně soudu, podat takto uvedené argumenty.

Podle mého názoru, pokud ve věci jde o to, že starosta uvádí, že má maturitu, a existují vážené důvody k pochybnostem, by měla být informace poskytnuta.