Především je nutno rozlišit, zda dotaz směřuje na absolutorium zaměstnance veřejné správy a dožádaným povinným subjektem je jeho zaměstnavatel, anebo jde o dotaz na libovolnou osobu a dožádaným povinným subjektem je vysoká škola, na které údajně studoval.

V prvním případě je povinný subjekt – zaměstnavatel dotyčného pracovníka, povinen na žádost poskytnout údaje o jeho profesní kariéře. Spadají pod výjimku z ochrany podle § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Jde o „osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení,“. Údaje o dosavadní odborné praxí i o dosaženém vzdělání vypovídají o odborných předpokladech zaměstnance a patří do rozsahu pojmu „veřejná  a  úřední  činnost“.

Výjimkou budou údaje o takové části vzdělání nebo praxi, které nesouvisejí se současnou pracovní pozicí. Například informace o učiteli dějepisu na gymnasiu, který před pedagogickou školou vystudoval hotelovou školu - takový údaj se poskytne pouze se souhlasem dotčené osoby.

Údaje o používaném akademickém titulu se poskytnou, samotné jeho používání je souhlasem se zveřejněním.

Rozsudek NSS č.j. 8 As 12/2015-46 k tomu například uvádí: „Zveřejnění informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi za běžných okolností nepředstavuje žádnou podstatnou újmu. Nedotýká se výsostně intimního nebo osobního prostoru. Nejedná se o citlivý osobní údaj ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) zák. o ochraně osobních údajů. Nelze ji považovat ani za informaci, která by dotčenou osobu nějak urážela nebo snižovala její lidskou důstojnost. Sama o sobě tato informace nemá negativní informační obsah.“

Pokud jde o druhý případ, není věc úplně jednoznačná. Jednodušší bude tehdy, pokud žadatel má zřetelný právní zájem na informaci, zda určitá osoba skutečně dané studium absolvovala. Zákon o vysokých školách uvádí v pasáži o matrice studentů (§ 88), že „Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.“ Právní zájem by měl například zaměstnavatel, který chce ověřit, že jeho pracovník skutečně má určité vzdělání. Zda by tímto zájem byl i pouhý zájem libovolného žadatele, není jasné. Pokud by šlo například o veřejně činnou osobu, která uvádí své akademické vzdělání, pak by například dotaz novináře k vysoké škole měl být posouzen jako právní zájem.

K věci navíc přistupuje skutečnost, že podle § 53 zákona o vysokých školách platí, že „Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.“.

Vysoké školy by tedy v zásadě měly každému poskytnout informaci o tom, zda určitá osoba absolvovala státní zkoušku.

Postup je pak možný podle InfZ (veřejné vysoké školy jsou povinnými subjekty, soukromé pak jsou povinnými subjekty s částečnou informační povinností, do které ale údaje o vzdělání jako výkon státní správy spadají). Požádat lze ale i mimo režim InfZ, pokud půjde o žádost ve smyslu uvedeného § 88 zákona o vysokých školách.