Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Televizní a rozhlasový poplatek - seznam plátců

Petr Molnár

16. 2. 2016 | Počet zhlédnutí: 2683 | Počet komentářů: 1

Obracím se na Vás s žádostí o radu, zda je vhodné podat správní žalobu či je to pouze marný boj, kde mi právo na informace nepřísluší. Záležitost se týká žádosti podle zák. č. 106/1999 Sb., kde moje kolegyně žádala od České televize a Českého rozhlasu seznam právnických osob, které jsou poplatníky televizních a rozhlasových poplatků.

Žádost i následné odvolání bylo od povinných subjektů odmítnuto se zdůvodněním, že bych tak zjistil majetkové poměry poplatníků, resp. jej odvodit z výše placených poplatků. Argumentoval jsem, že placení tohoto poplatku nezjistím majetkové poměry poplatníků, jelikož jej platí každá právnická osoba, která je připojena k elektřině, pokud nezašle čestné prohlášení, že televizor/ rádio nevlastní a ani jej nemá v držbě. Navíc plátci jsou i subjekty, které mají přístroj v pouhé držbě, a navíc že takový přístroj nemá takovou hodnotu, abych z něj zjistil celkové majetkové poměry právnické osoby.

18. 2. 2016

Shodně se domníváme, že získáním informací o platičích koncesionárských poplatků nelze zjistit jejich majetkové poměry. Účelem této ochrany podle § 10 InfoZ je zajistit ochranu buďto osobních údajů (což se právnických osob netýká) nebo informací souvisejících s podnikáním viz 15. bod rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. června 2010 spis. zn. 5 As 64/2008 - 155:

Z výše citovaných ustanovení jiných právních předpisů lze dovodit, že za informace, které podléhají obecné výluce z informační povinnosti, je nutno považovat především údaje, které se v průběhu daňového řízení dozvěděl příslušný správce daně o poměrech daňových subjektů, a to jak osobních, tak souvisejících s podnikáním.

Údaj o tom, zda osoba platí koncesionářský poplatek ve výši 45 Kč či 135 Kč (byť znásobený počtem přístrojů) stěží vypovídá o jejím podnikání (takovou informací by byl např. zdaňovaný zisk firmy apod.), lze jej tedy těžko podřadit pod informace o majetkových poměrech osob. Tento závěr se dá vyčíst i z rozsudku NSS ze dne 25. června 2008 spis. zn.5 As 53/2007-92, když v definici majetkových poměrů uvádí položky, které zpravidla tvoří podstatnou část celkových majetkových poměrů.

Důvod pro odepření informací v cit. u stanovení § 10 je obligatorní a povinný subjekt tedy nesmí informace poskytnout. Omezení je vázáno na dva předpoklady, které musí být zároveň splněny: jde o informace o majetkových poměrech a tyto informace jsou získány na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění nebo sociálním zabezpečení. Při výkladu majetkových poměrů je nutno vyjít především z výše uvedených druhově vymezených zákonů, na jejichž základě získávají povinné subjekty příslušné informace. Majetkové poměry fyzických a právnických osob tak tvoří zejména jejich příjmy, které mohou být peněžité, ale i naturální, vlastnictví bytů, nebytových prostor a jiných nemovitých věcí, peněžních prostředků, pohledávek, majetkových práv apod..

Vaším cílem tedy je zejména zjistit morálku (ne)platičů koncesionářských poplatků. Tyto poplatky se v rukou České televize stávají veřejnými prostředky, je tedy zcela legitimní, pokud se snažíte kontrolovat, zda o tyto veřejné prostředky ČT potažmo stát nepřichází.