Posouzení, jaký právní prostředek obrany zvolit, bude záviset na tom, v jaké situaci a tedy podle kterého ustanovení InfoZákona byla Vaše žádost o informace odložena.

Nejtypičtější je případ odložení žádosti v případě, že povinný subjekt dojde k závěru, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti podle § 14 odst. 5  písm. c) InfoZákona (č. 106/1999 Sb.), tedy. - V tomto případě se ze znění zákona dovozuje, že žadatel má podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1  písm. b) - tedy de facto na nečinnost povinného subjektu. - Lhůta pro podání stížnosti je 30 dnů od doručení sdělení o odložení žádosti (§ 16a odst. 3 písm. a)). - Až v případě neuspokojivého vyřízení této stížnosti je možné se bránit žalobou ve správním soudnictví.

V případě odložení z důvodu, že žádost nebyla na výzvu doplněna (podle § 14 odst. 5  písm. a), by měl být postup obdobný (k tomu např. komentářová literatura - Furek a kol., C. H. Beck 2016). –

Naopak odlišně se postupuje v případě odložení z důvodu neuhrazení požadovaných nákladů podle § 17 odst. 5 . - V takovém případě judikatura dospěla k závěru, že  stížnost podle § 16a podat nelze a je nutné bezprostředně podat žalobu k správnímu soudu.

Jelikož jedinou variantou , kdy připadá v úvahu ihned po odložení žádosti žaloba, je případ odložení pro neuhrazení nákladů podle § 17 odst. 5 InfZ, lze na váš dotaz odpovědět, že žalovaným je povinný subjekt a žaloba ve správním soudnictví směřuje přímo proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 InfZ.

Žaloba se podává u krajského soudu, do jehož působnosti spadá povinný subjekt.