Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Speciální elektronická adresa pro žádosti o informace

Ivan

16. 7. 2019 | Počet zhlédnutí: 1169 | Počet komentářů: 1

V § 14 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se výslovně uvádí: "Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil."

Chtěl jsem podat žádost o informaci jedné státní příspěvkové organizaci. Na titulní stránce byla v menu přímo záložka "Podatelna", pod touto záložkou (http://https://www.rsd.cz/wps/portal/web/podatelna) informace o jediné elektronické podatelně této instituce a její jediné e-mailové elektronické adrese. Na této stránce nebyla žádná informace o tom, že by organizace měla více elektronických podatelen nebo že by její elektronická podatelna měla více elektronických adres, například určených pro specifické typy podání.

Poslal jsem tedy žádost o informaci na tuto jedinou publikovanou elektronickou adresu jediné uvedené elektronické podatelny. Čtvrtý den po odeslání a doručení žádosti mi však tato podatelna poslala sdělení, že prý moje žádost "nebyla podána postupem zákonem k tomu určeným, tj. v daném případě na adresu elektronické podatelny ŘSD určenou pro podávání žádostí dle InfZ, informace@rsd.cz, jejímž zveřejněním ŘSD splňuje podmínky dané § 5 odst. 1, písm. j) a odst. 4InfZ. Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 4 ve spojení s § 14 odst. 3 InfZ, není Váš přípis žádostí ve smyslu zákona InfZ., neboť nebyla doručena na zřízenou elektronickou podatelnu. Dovolujeme si Vás upozornit na to, že chybnými podáními není ŘSD povinno se zabývat." Zároveň mě tato podatelna poprosila, abych pro řádné podání žádosti o poskytnutí informace v dalších případech využil postupu zveřejněného na stránkách ŘSD, na adrese http://https://www.rsd.cz/wps/portal/web/kontakty/informacni-servis. Na odkázané stránce je v zápatí opět uvedena jak hlavní a jediná kontaktní adresa organizace adresa posta@rsd.cz, tedy právě ta adresa, na níž byla moje žádost odmítnuta, avšak ve druhé úrovni menu v rámci informací povinně zveřejňovaných ve stanovené struktuře jsou skutečně uvedeny elektronické adresy podatelny dvě různé, a to jedna pro "návrhy, podněty či jiné dožádání mimo zákon č. 106/1999 Sb." a druhá pro "žádosti o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.".

Organizace poté moji žádost nevyřídila ve lhůtě odpovídající podání žádosti na hlavní adresu podatelny, ale první kroky učinila až ve lhůtě, která by odpovídala opakovanému podání (urgenci) žádosti na druhé, jen omezeně publikované adrese podatelny.

Je přípustné, aby povinný subjekt odmítl akceptovat žádost řádně zaslanou na hlavní elektronickou adresu elektronické podatelny, s odůvodněním, že pro žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. je vyhrazena jiná elektronická adresa téže elektronické podatelny či elektronická adresa jiné elektronické podatelny téhož povinného subjektu? A může takové odůvodnění obstát v případě, kdy na jiném místě své webové prezentace, a to tam, kde veřejnost bude informaci o elektronické adrese podatelny nejspíše hledat, uvádí povinný subjekt pouze jedinou svoji elektronickou podatelnu a pouze jedinou její elektronickou adresu?

Má smysl tyto obstrukce napadat nějakou stížnosti, pokud nadřízeným orgánem je údajně pouze ředitel této organizace, který zjevně tyto i další obstrukce toleruje, ne-li sám organizuje a kryje? Má smysl tuto šikanu a nedodržení lhůty napadat soudně? Lze se vůbec nějak bránit proti takovémuto ostentativnímu vědomému a úmyslnému překročení lhůty ze strany povinného subjektu?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

23. 7. 2019

Z kontextu plyne, že žádost byla nakonec již vyřízena. Stížnost pro nečinnost tedy již nelze podat.

Máte pravdu, že InfZ nestanoví jako podmínku řádného podání žádosti, aby byla podána na elektronickou adresu podatelny (EAP), kterou určí povinný subjekt, ale na jakoukoliv EAP. InfZ dokonce naznačuje, že takových EAP může být více (§14 odst. 3 druhá věta). Povinný subjekt tedy není oprávněn podmiňovat řádné vyřízení tím, že bez právní opory instruuje žadatele, na kterou z EAP je třeba žádost o informace doručit. Podáním na kteroukoliv z EAP je žádost řádně doručena a musí být vyřízena. Jde tedy o metodickou chybu ŘSD. Bylo by vhodné je na tuto chybu upozornit.

Pokud by mělo jít o procesní prosazení nápravy, dovedu si představit pouze novou žádost na „nesprávnou“ EAP a ihned po marném uplynutí lhůty pro vyřízení podat stížnost pro nečinnost. V ní shrnout tuto zkušenost a pokusit se tak dosáhnout případného rozhodnutí ředitele. Pokud by souhlasilo, v pořádku. Pokud by nesouhlasil, bez ohledu na další vyřízení žádosti by nejspíš bylo možné takové rozhodnutí nadřízeného orgánu napadnout soudně.

Od. 1.1.2020 bude navíc k disposici přezkum ze strany ÚOOÚ (§ 16b InfZ ve znění účinném od 1.1.2020), a pravděpodobně bude v případě ŘSDS také nadřízeným orgánem, který by o stížnosti (podané po 1.1.2020) rozhodoval (§ 20/5 InfZ ve znění účinném od 1.1.2020).