Poskytnutí ÚPLNÉ dokumentace je podmíněno souhlasem vlastníka stavby. Stanoví to Stavební zákon (z.č. 183/2006 Sb.), který v § 168 odst. 2 jasně říká, že: „… Kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas vlastníka stavby, kterého se dokumentace týká. V odůvodněných případech lze odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, popřípadě z důvodu ochrany osob a jejich majetku.“ 
Tím se však nevylučuje poskytnutí části dokumentace. 

Z hlediska autorského zákona: autorská ochrana kryje samotný architektonický výtvor či urbanistické uspořádání, nikoli jejich technickou dokumentaci k úředním účelům. Užitím takového díla není tedy kopírování technické dokumentace, ale např. jeho fyzická nápodoba. 
Technická dokumentace nepatří mezi autorská díla chráněná podle autorského zákona. 

Autorský zákon upravuje v § 3 výjimky z autorské ochrany ve veřejném zájmu. Ochrana podle autorského zákona se nevztahuje na ”úřední dílo, jímž je právní předpis, úřední rozhodnutí, veřejná listina ….. úřední návrh takového úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace”. Úředním dílem je rovněž jiné takové dílo, u něhož je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Čili podle autorského práva nemůže být chráněna celá dokladová část správního spisu, rozhodnutí, stanoviska a vyjádření správních orgánů, snímky pozemkové mapy, výpisy z katastru nebo z obchodního rejstříku, přípravná dokumentace k rozhodnutí - tedy i ty části dokumentace, jež budou správním orgánem učiněny součástí rozhodnutí (přílohami) nebo budou po právní moci rozhodnutí potvrzeny a předány žadateli podle příslušného předpisu (děje se v územním a stavebním řízení). Pokud tedy část dokumentace se stává úředně potvrzenou a závaznou nebo pokud se stává součástí úředního rozhodnutí, nemůže být vůbec kryta autorskoprávní ochranou. 

Důležitá je i další formulace § 3 autorského zákona: ”jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany”. Protože ve správním řízení a jiném rozhodování orgánů veřejné správy jde vždy o veřejnoprávní projednání věci v zájmu ochrany stanovených veřejných zájmů, je pod taková díla možno nepochybně podřadit např. rozptylovou nebo hlukovou studii, ale též ostatní části technické dokumentace, vytvořené za účelem veřejnoprávního (úředního) projednání. 

§ 30 odst. 1 autorského zákona stanoví, že ”za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu…”. Záznam nebo rozmnoženina díla pro mou osobní potřebu tedy není užitím, kde by bylo zapotřebí autorova souhlasu. Do autorského práva nezasáhne ani ten, kdo ”zhotoví na objednávku pro osobní potřebu objednatele tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou nebo obdobnou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky” (§ 30 odst. 3). Provozovatel takových služeb musí platit příslušnou odměnu (poplatek Ochrannému svazu autorskému, který je zakalkulován do ceny služby). ”Rozmnoženina zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu” (§ 30 odst. 4). Neměla by tedy být dále šířena mimo osobní potřebu dotyčného. 

Dále lze poukázat na to, že § 31 - 39 autorského zákona upravují tzv. bezúplatnou zákonnou licenci, tedy bezplatné užití díla v přesně stanovených případech. 
(uvedené pasáže k autorskému zákonu převzaty ze studie K právu na získávání informací od správních úřadů, Separát vydaný v rámci projektu právní podpory občanských sdružení finančně podpořeného nadací Open Society Fund, Praha a Ministerstvem životního prostředí. Autoři : JUDr. Petr Kužvart, Mgr. Pavel Černohous, Praha, březen 2003) 

Podle Infozákona tedy lze poskytnout části dokumentace, které nezasahují do soukromí (zejména uspořádání interiérů staveb určených k bydlení). Lze však předpokládat odpor stavebního úřadu, který bude ustanovení Stavebního zákona vykládat extenzivně a odmítat bez souhlasu vlastníka jakoukoliv část dokumentace poskytnout.