V tomto případě je třeba podat žádost o opatření proti nečinnosti povinného subjektu podle ustanovení § 80 SpŘPodá se k nadřízenému orgánu, tzn. ke krajskému úřadu. Žádost by měla uvést, že povinný subjekt zůstal při vyřízení stížnosti nečinný alespoň v části žádosti tak, že informaci v sedmidenní lhůtě neposkytl. Stížnost můžete v kopii přiložit.

Nadřízený orgán by měl prověřit, zda mu stížnost povinný subjekt předal a pokud ne, z jakého důvodu nedošlo k předání stížnosti.

Nadřízený orgán pak přikáže povinnému subjektu vyřídit zbylou část žádosti (dosud neposkytnuté informace). K žádosti o opatření proti nečinnosti bude dobré přiložit text žádosti a informace, které již byly poskytnuty, aby bylo zřejmé, jakých informací se nečinnost týká.

Pokud již marně uplynula lhůta pro vyřízení stížnosti, tj. asi 30 dní od podání stížnosti (7 dní na předání nadřízenému orgánu, 15 dní nadřízený orgán na její vyřízení, doba na doručení poštou), vedle uvedené žádosti o opatření proti nečinnosti povinného subjektu můžete podat i správní žalobu proti nečinnosti podle § 79 odst. 1 SŘS (Soudní řád správní), protože již podáním stížnosti byly vyčerpány prostředky ochrany před nečinností a je možno požadovat soudní ochranu. Předpokládám ale, že schůdnější a jednoduší bude první postup (oba postupy jsou možné zároveň, což je určitá zvláštnost informačního řízení). Teprve pokud by žádost o opatření proti nečinnosti nebyla úspěšná, nebude již jiná cesta, než žaloba.

Předpokládám, že stížnost, kterou jste podal, byla stížností podle písm. c) v § 16a odst. 1, tedy že šlo o stížnost proti částečnému poskytnutí informace, nikoli podle písm. b) tedy proti úplné nečinnosti. To by totiž mohlo představovat problém, neboť povinný subjekt zčásti byl činný.