příkaz ke zjednání nápravy
JL
23. 2. 2015 | Počet zhlédnutí: 1982 | Počet komentářů: 1
Je příkaz ke zjednání nápravy vykonatelným titulem? Jak lze dále postupovat proti nečinnosti povinného subjektu?
K této velmi specifické otázce není k disposici přiléhavá judikatura, alespoň o ní nevím. Domnívám se, že příkaz ke zjednání nápravy podle § 16a odst. 7 InfZ (jde o příkaz, kterým se povinnému subjektu - samosprávnému celku - přikazuje zjednat nápravu tím, že změní výši požadované úhrady za informaci) může být vykonatelným titulem jen tehdy, pokud je možné z odůvodnění dovodit náležitosti materiální vykonatelnosti.
Částečně se lze orientovat podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003 a jeho právní věty: „Není-li možné dovodit z rozhodnutí náležitosti materiální vykonatelnosti (§ 261a odst. 1 o.s.ř.) ani výkladem, s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti či ke způsobu exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat; proto soud návrh na nařízení jeho výkonu zamítne.“
Obecný „přikazovací“ výrok bez uvedení konkrétního požadovaného způsobu zjednání nápravy by však vykonatelným zřejmě nebyl.
Faktem je, že rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí s výší úhrady jemu sdělené (§ 16a odst. 7 téhož zákona), není rozhodnutími ve smyslu § 65 s. ř. s., ani rozhodnutími správního orgánu ve věci soukromoprávní [§ 68 písm. b) s. ř. s.]. To by však podle mého soudu nemělo mít vliv na to, zda je toto rozhodnutí vykonatelné.
Právníci a studenti vyšších ročníků práv - pošlete nám
e-mail