K této velmi specifické otázce není k disposici přiléhavá judikatura, alespoň o ní nevím. Domnívám se, že příkaz ke zjednání nápravy podle § 16a odst. 7 InfZ (jde o příkaz, kterým se povinnému subjektu - samosprávnému celku - přikazuje zjednat nápravu tím, že změní výši požadované úhrady za informaci) může být vykonatelným titulem jen tehdy, pokud je možné z odůvodnění dovodit náležitosti materiální vykonatelnosti.

Částečně se lze orientovat podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003 a jeho právní věty: „Není-li možné dovodit  z  rozhodnutí  náležitosti  materiální  vykonatelnosti  (§  261a  odst.  1 o.s.ř.) ani výkladem, s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti či ke způsobu exekuce, nelze takové rozhodnutí vykonat; proto soud návrh na nařízení jeho výkonu zamítne.“

Obecný „přikazovací“ výrok bez uvedení konkrétního požadovaného způsobu zjednání nápravy by však vykonatelným zřejmě nebyl.

Faktem je, že rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí s výší úhrady jemu sdělené (§ 16a odst. 7 téhož zákona), není rozhodnutími ve smyslu § 65 s. ř. s., ani rozhodnutími správního orgánu ve věci soukromoprávní [§ 68 písm. b) s. ř. s.]. To by však podle mého soudu nemělo mít vliv na to, zda je toto rozhodnutí vykonatelné.