Pokud předmětem žádosti byla zřetelně zmíněná uváděná žádost, pak ji pravděpodobně úřad byl povinen poskytnout. Sdělení, že „žádost v dané věci byla úřadu doručena emailem“ nepředstavuje právní důvod k odepření žádosti.

Pouze v případě, kdy žádost představovala informaci, kterou její odesílatel nebyl nijak povinen předat, by se na její poskytnutí vztahovala výjimka podle § 11 odst. 2 písm. A) InfZ, a úřad by byl oprávněn ji odepřít. Musel by k tomu však vydat rozhodnutí, což jak se zdá, neučinil.

§ 11

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,

Tento aspekt – zda odesílatel byl povinen informaci za daných okolností předat - by však bylo nutno přezkoumat specificky, případy se mohou podle okolností dost lišit.

Pokud tedy nebyla část požadované informace poskytnuta, aniž k tomu bylo vydáno rozhodnutí, je třeba podat proti tomu stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) Infozákona:

§ 16a

1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,

c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí,

Stížnost je třeba podat do 30 dnů od uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d).

Pokud by tato e-mailová žádost neexistovala, pak je povinen úřad tuto informaci sdělit. Pokud byste měla pochybnost o pravdivosti takového sdělení, je třeba též podat stížnost případně odvolání (to v případě, kdy žádost byla odmítnuta rozhodnutím s tím, že jde o neexistující informaci).

Postup úřadu je tedy jednoznačně chybný v tom, že při neposkytnutí části požadovaných informací byl povinen vydat k tomu rozhodnutí a řádně toto odmítnutí odůvodnit. Až k tomu bude přinucen, bude teprve z jeho rozhodnutí vidět, zda k odepření informace (e-mailové žádosti p. Růžičky) byl či nebyl oprávněný.