Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Policie odmítá postup dle InfZ, že jde o nahlížení

Aug. Pražák

5. 8. 2015 | Počet zhlédnutí: 3204 | Počet komentářů: 1

Podal jsem žádost o zpřístupnění informací, resp. o kopie spis. dokumentace k vyšetřování ukončeného, odloženého trestního oznámení dle z.č. 106/1999 Sb. a to na obvodní oddělení Policie ČR, kde věc vyšetřovali a kde je spis uložen. Podle mého názoru žádost obsahovala všechny náležitosti dle z.č.106/1999 Sb. Zmíněné obvodní oddělení nereagovalo na moji žádost, obdržel jsem ale pravděpodobně jako reakci na moji žádost odpověď od nadřízeného orgánu - krajského ředitelství. V odpovědi uvedli, zkráceně, že má žádost nebyla vyhodnocena jako žádost, kterou je nutno vyřizovat dle tohoto zákona a byl jsem odkázán na postup dle trestního řádu. Na tuto odpověď jsem zaslal stížnost na postup vyřizování dle § 16 a čl. 1 b z.č.106. a zároveň jsem zaslal stejnou stížnost na zmíněné obvodní oddělení. Obvodní oddělení, kde je spis uložen na stížnost nijak nereagovalo. Na stížnost reagovalo krajské ředitelství, zkráceně, že jsem jejich sdělení nepochopil, že dle z.č.106 se mnou jednat nebudou a znovu jsem byl odkázán na ustanovení trestního řádu. Uvažuji podat žalobu k soudu. Po dlouhém úvodu jsem se dostal k dotazu: Z Vašich odpovědí na dotazy jsem vyrozuměl, že patrně by mohlo být vhodné podat žalobu dle § 79 s.ř.s. Úvaha. V případě, že by byla podána žaloba dle § 79 s.ř.s., soud může případně rozhodnout o tom, že povinný musí o žádosti nějak rozhodnout, ale pravděpodobně současně nerozhodne, že povinný musí poskytnout informace. V případě, že povinný by po té vydal zamítnutí žádosti, byla by nutná další žaloba na vydání informací.Je možné podat na povinného takovou žalobu, po které by soud případně ihned rozhodl o povinnosti vydat informace ? Podle mého názoru v tomto případě zvolila policie prodlužovací taktiku, kdy vůbec odmítla diskuzi dle z.č. 106/1999 Sb, tedy prakticky ignorovala ustanovení zmíněného zákona.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

5. 8. 2015

Pokud jste (byl) v daném trestním řízení obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba, pak máte právo do spisu nahlížet podle § 65 tr.ř.

Pokud by zároveň platilo, že jste požádal o poskytnutí úplného obsahu trestního spisu, platilo by, že fakticky jde o žádost o nahlížení. V takovém případě by povinný subjekt oprávněně vyhodnotil podání jako žádost o nahlížení podle § 65 tr.ř. a nikoli jako žádost dle InfZ.

Tak tomu ovšem není. Předpokládám, že v daném řízení nejste obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba, a zároveň jste nežádal o celý spis, ale jen o konkrétní vymezené typy dokumentů (protokoly o podání vysvětlení či jiné písemné materiály …, protokoly o dalších úkonech policejních orgánů… atd.).

Povinný subjekt tedy nesprávně podřadil žádost pod § 2 odst. 3 InfZ a vyloučil z působnosti InfZ, když podání chybně hodnotí jako žádost o nahlížení.

V takovém případě nastala situace, předvídaná v § 16a InfZ, tedy že povinný subjekt ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí, ani neposkytl informaci. Správně jste se tedy bránil podanou stížností (stížnost z 3.7.2015).

Povinný subjekt , za který jednalo Krajské ředitelství, pravděpodobně stížnost nepředal nadřízenému orgánu (policejnímu presidiu), a o stížnosti tedy nebylo nijak rozhodnuto ve lhůtě podle § 16a odst. , tedy do 7-15 dní = 22 dní.

V takovém případě je jediným dalším postupem podání žaloby proti nečinnosti podle § 79 s.ř.s., jak správně uvádíte. Teoreticky je zároveň možné požádat Policejní presidium o to, aby si od Krajského ředitelství vyžádalo podanou stížnost a vyřídilo ji.

Jádro dotazu spočívá v tom, zda v této situaci lze podat žalobu tak, aby soud případně zároveň přikázal poskytnutí informace. Taková možnost bohužel neexistuje. Tzv. soudní příkaz je zatím umožněn pouze v případě podaného odvolání, tedy tehdy, pokud povinný subjekt o žádosti rozhodl, žadatel podal odvolání a nadřízený orgán rozhodl o odvolání tak, že jde o konečné rozhodnutí, jímž se zasahuje do žadatelova práva na informace.

Tak tomu však v daném případě není.

Závěr:

Pokud jste v daném trestním řízení obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba, pak doporučuji postupovat podle § 65 tr. řádu a se spisem se seznámit formou nahlížení, které umožňuje též pořídit si kopie. Spor v tomto případě by totiž byl poměrně nepřehledný a „jemný“ a nelze s jistotu předpokládat jeho výsledek.

Pokud nejste výše uvedenou osobou, pak lze doporučit obrátit se na Policejní presidium se žádostí, , aby si od Krajského ředitelství vyžádalo podanou stížnost a vyřídilo ji. Přitom by bylo vhodné odkázat na chybný postup krajského ředitelství, jež aplikovalo rozsudek 7 Ans 18/2012 – 23, který řeší výhradně případ, kdy žadatelem je účastník řízení, oprávněný k nahlížení do spisu, a zároveň požaduje prakticky celý spis.

Jedinou skutečně právní cestou je však podání žaloby proti nečinnosti.

Aug. Pražák

14. 8. 2015
Karlovy Vary

Pro informaci. Oslovil jsem Policejní prezidium. Obdržel jsem jednoznačnou odpověď. Policejní prezidium, kontrolní útvar není příslušný v dané věci konat.

18. 8. 2015
Praha

obecně je možno obrátit se na dozorující státní zastupitelství, pokud policie nahlížení neumožní

s nečinností je to trochu ošidné - pokud vám řekli (byť i jen nepřímo), že vám nic neposkytnou, pak už ale nejsou zcela nečinní (musí být nečinný jak prvoinstanční tak odvolací orgán) a musíte podat žalobu proti rozhodnutí (do 2 měsíců)

bohužel žaloba proti rozhodnutí (sop 3tis. Kč) je na více než 4 roky u MS v Praze, naproti tomu žaloba proti (úplné) nečinnosti (sop 2 tis.Kč) je řádově "jen" na 6 měsíců

povinnosti rozhodnout i příkazem se správní soud většinou vyhne, když prohlásí postup formálně za nepřezkoumatelný - i po žalobě proti rozhodnutí (po mnoha letech) jste tedy opět jen na začátku s tím, že "rozhodnutí"/sdělení je zrušeno a věc je pouze vrácena k dalšímu řízení

Aug. Pražák

18. 8. 2015
Karlovy Vary

V daném trestním řízení, které již bylo ukončeno - věc byla odložena, jsem nebyl obviněný, nebyl jsem poškozený, nebyl jsem ani zúčastněná osoba, si jsem vědom, že nemám právo nahlížet do spisu ve smyslu § 65 tr.ř. Z tohoto důvodu jsem zažádal o poskytnutí informace ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb. V tomto zákonu jsou jasným způsobem stanovena pravidla. Pokud povinný neposkytne informaci, je povinen vydat rozhodnutí, což se nestalo. K tomu, abych informaci, nebo rozhodnutí získal, jsem marně využil všechny opravné prostředky, které zmíněný zákon nabízí, marně. Policie nikdy nevydala rozhodnutí. Proto asi přichází v úvahu žaloba proti nečinosti dle § 79 tr.ř. - právě tento § ošetřuje, aby povinný vydal rozhodnutí, jinak se nelze hnout z místa Policie mně nikdy nesdělila, " že mně nic neposkytne ", ale to, že žádost nebyla vyhodnocena dle § 2, odst. 3, zák. č. 106/1999 Sb jako žádost, kterou je nutno vyřizovat dle zák. č. 106/1999 Sb ( podle mého i názoru jiných, žádost splňuje náležitosti dle zmíněného zákona ). Pikantní na věci je spíše sdělení, cit.... informace Vám nesdělíme dle z.č.106/1999 Sb. ....., ale pokud máte nadále zájem, informace je možné poskytnout dle trestního řádu, § 65 ... když druhým dechem dodali, že .... ve věci nebylo zahájeno trestní řízení a proto mně nepřísluší procesní postavení osoby, která má právo nahlížet do spisu.