Podle zákona o svobodném přístupu k informacím je možné žádat i kopii rozhodnutí o přestupku. Případem poskytování informací o přestupku se zabýval i Nejvyšší správní soud již v rozsudku 3 As 13/2007-75, v němž uvedl, že ustanovení § 23 (starého) správního řádu (o nahlížení do spisu) ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím a k zákonu o přestupcích nemůže být samo o sobě překážkou poskytnutí požadovaných informací z přestupkového řízení.

Později se otázkou informací z přestupkového řízení zabýval v rozsudku č.j. 7 As 64/2013-49 ze dne 20. února 2014 (dostupný zde). NSS ve svém rozsudku uvádí:

neposkytnutí kopie rozhodnutí  o  přestupku  je  zcela  nedůvodným  a  neproporcionálním  omezením  práva na informace,  které  postrádá  jakékoliv  racionální  odůvodnění.

a nakonec dospěl k závěru, že: 

(..) případný důvod pro odepření poskytnutí pouze některých údajů uvedených např. na požadované listině nemůže být důvodem k odepření poskytnutí kopie celé této listiny, ale pouze důvodem k vyloučení právě těch údajů, na něž se zákonná výjimka z poskytování informací vztahuje. Pokud tedy taková listina obsahuje např. osobní údaje ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, je povinností správního orgánu, nejsou-li jiné zákonné důvody k jejímu odepření, kopii takové listiny žadateli poskytnout, ovšem v anonymizované podobě, tedy v podobě, kde budou na listině uvedené osobní údaje znečitelněny. Žádal-li tedy stěžovatel o poskytnutí kopie rozhodnutí o přestupku, pak správní orgány měly postupovat výše uvedeným způsobem a kopii tohoto rozhodnutí v anonymizované podobě mu poskytnout.

Pokud znáte číslo jednací, tak bude stačit zaslat žádost o poskytnutí informací (s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) na požadovaný správní orgán, který by měl poskytnout kopii rozhodnutí o přestupku (po vyloučení např. osobních údajů, tzv. anonymizaci). Další informace ohledně podávání žádosti lze dohledat zde.