Posouzení
Posouzení otázky, zda kolektivní správce podle § 97 autorského zákona je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ).
Skutečnost, že kolektivní správa autorských práv má povahu veřejnoprávní, plyne z celé veřejnoprávní úpravy kolektivní správy autorských práv, z podřízení této správy speciálně upraveným podmínkám, například i úpravou jádra činnosti kolektivního správce, tedy pravidel pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem (§ 103 AutZ). Veřejnoprávní povaha kolektivní správy plyne též z uváděných rozsudků Ústavního soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích a Soudního dvora.
Důležité je , že podřazení pod veřejnou instituci nezávisí na tom ,zda samotný výkon činnosti této instituce představuje čistý výkon veřejné správy. Naopak- postačuje, když tato činnost má povahu veřejného zájmu, a když v posuzovaných hlediscích v souhrnu převažují veřejnoprávní prvky. Tato hlediska nemusejí být naplněna kumulativně (všechny), postačuje celková převaha jejich naplnění.
Pro posouzení, zda jde z hlediska práva na informace o veřejnou instituci, stanovil Ústavní soud v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 260/06 ze dne 24.1.2007 pět hledisek:
- způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu),
- hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli; pokud ano, jedná se o znak vlastní veřejné instituci),
- subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli; jestliže ano, jde o charakteristický rys pro veřejnou instituci),
- existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (existence státního dohledu je přitom typická pro veřejnou instituci)
- veřejný nebo soukromý účel instituce (veřejný účel je typickým znakem veřejné instituce).
K jednotlivým hlediskům
- způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu),
Vznik instituce ve smyslu výkonu kolektivní správy (nikoli ve smyslu vzniku právnické osoby, která kolektivní správu vykonává) je upraven v § 97 – 99 AutZ. Veřejnoprávní úkon je přítomen zcela jasně a v míře úplné (100%). Vznik instituce i její zánik (ztráta oprávnění ke kolektivní správě) je zcela závislý na rozhodnutí státního orgánu (Ministerstva kultury) a na splnění zákonem stanovených podmínek.
Podobně uvádí rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62A 26/2012-129 ze dne 7.6.2013 „Právě touto smlouvou de facto vznikla společnost CHAPS jako vykonavatel veřejné správy, tj. touto smlouvou se stala osobou, kterou žalovaný pověřil, aby namísto něho uskutečňovala určitou jemu uloženou část výkonu veřejné správy - aby vedla celostátní informační systém o jízdních řádech.“
Hledisko je tedy splněno zcela.
- hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli; pokud ano, jedná se o znak vlastní veřejné instituci),
K osobě zřizovatele platí prakticky totéž, co ke způsobu vzniku: ačkoliv jde o osobu odlišnou od státu či orgánu veřejné moci (jde například o skupinu profesních organizací - kolektivních členů zapsaného spolku), je třeba i osobu zřizovatele posuzovat ve vztahu k existenci zmocnění k výkonu činnosti veřejnoprávní povahy (byť nemusí jít doslova o výkon veřejné správy), která je na kolektivního správce přenesena. To uvádí citovaný rozsudek: „je třeba způsob vzniku i osobu zřizovatele posuzovat ve vztahu k existenci smlouvy, kterou byla společnost CHAPS výkonem veřejné správy pověřena.“
I zde tedy veřejnoprávní prvek zřetelně vystupuje.
- subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli; jestliže ano, jde o charakteristický rys pro veřejnou instituci),
Pokud jde o tvorbu orgánů kolektivního správce (třetí znak), tak zde stát žádným
způsobem nefiguruje. Nicméně nutno konstatovat, že instituce kolektivního správce vzniká jako vykonavatel kolektivní správy (tedy činnosti veřejnoprávní povahy) právě až okamžikem, kdy získá k této činnosti oprávnění od Ministerstva kultury. Citovaný rozsudek uvádí: „Absence naplnění tohoto (třetího) znaku však nemůže být určující, neboť jak je uvedeno výše společnost CHAPS jakožto vykonavatel veřejné správy vznikl až okamžikem, kdy byl žalovaným k výkonu veřejné správy pověřen a tedy v době, kdy již orgány této společnosti formovány byly.“
Hledisko není splněno, ovšem jeho váha je výrazně snížena tím, že fakticky již ustavený subjekt se teprve následně – i se svými orgány – stává vykonavatelem veřejnoprávní kolektivní správy.
- existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (existence státního dohledu je přitom typická pro veřejnou instituci)
Státní dohled nad činností instituce je velmi zřetelně a jednoznačně stanoven v § 103 AutZ (Dohled ministerstva), navíc je přítomen například i v podmínkách pro zánik oprávnění (§ 99 – Odnětí oprávnění), které se vztahuje na dodržování povinností podle všech dalších ustanovení zákona.
Hledisko je tedy splněno zcela.
- veřejný nebo soukromý účel instituce (veřejný účel je typickým znakem veřejné instituce).
Účel instituce je zřetelně veřejný – například Ústavní soud uvádí: „Tato veřejnoprávní povaha plyne i ze základního účelu kolektivní správy, kterým není pouze ochrana subjektivních práv soukromých práv autorů – vlastníků, ale také zajištění veřejného zájmu, jež spočívá v plnění obecného účelu tkvícího ve vzniku a šíření kulturní tvůrčí činnosti.“
Hledisko je tedy splněno zcela.
Závěr:
Kolektivní správce podle § 97 autorského zákona je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ), protože je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ.
V Praze dne 7. 4. 2015
Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí
Otevřená společnost o.p.s.
