Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Poskytnutí vynesených rozsudků, zatím však nevyhotovených nebo u odvolacího soudu

kubes

19. 9. 2016 | Počet zhlédnutí: 3270 | Počet komentářů: 1

Opakovaně se mi stalo, že média aktuálně informovala, že daný den byl vynesen rozsudek v nějaké známé kauze, tak jsem daný soud v následujících dnech požádal o poskytnutí rozsudku, jeho čísla a datum vydání (sp.zn. a datum poskytnou). Soud rozsudek neposkytl s odůvodněním, že se jedná o informaci, která doposud neexistuje. Jak se bránit? Dá se případná žaloba vyhrát a vytvořit tak do budoucna "precedens"?

Domnívám, že soud nepostupoval správně. Informace existuje, rozsudek byl (veřejně) vynesen v soudní síni, jen se čeká na písemné vyhotovení a kdy bude mít soudce čas na dopracování podrobného odůvodnění. Není vázán žádnou lhůtou. Tedy základní informace existuje, odůvodnění je jen doprovodná informace. Přinejmenším by měl aspoň soud sdělit, kdy (přibližně) bude rozsudek písemně vyhotoven, a protože se jedná o překážku na jeho straně, tak ho automaticky po vyhotovení zaslat žadateli bez nutnosti podávání nové žádosti.

Podobná situace nastává u odvolacích rozsudků. Soud I.stupně rozsudek neposkytne s odůvodněním, že spis leží u odvolacího soudu, kde je založen jejich původní rozsudek (a nechce ho poskytnout ani odvolací soud, obvykle s argumentací, že není původcem informace). Přece soud I.stupně musí mít nejméně kopie svých rozhodnutí (má jeho znění v počítači, příp. i sken), nemůže existovat jen ve spisu! Co když se ztratí, to potom pachatel není odsouzen? Stát, zastoupený soudem, copak nemá žádnou evidenci vydaných rozsudků?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

19. 9. 2016

Je nutno rozlišit, co je předmětem žádosti.

Rozsudek se skládá z výroku a odůvodnění, případně dalších pasáží (viz např. § 155 až 157 Občanského soudního řádu).

Pokud je předmětem žádosti výrok rozsudku, ten bývá vyhotoven zpravidla okamžitě a měl by k žádosti být poskytnutý.

Pokud je předmětem žádosti výrok rozsudku včetně odůvodnění (není-li to z žádosti zjevné, měl by to povinný subjekt vyjasnit výzvou), pak jde obvykle o neexistující informaci, alespoň v části odůvodnění. Takový obsah nesplňuje definici informace dle InfZ (§ 3 odst. 3), zejména proto, že není zaznamenaný na žádném fyzickém nosiči informací.

Soud tedy tuto část oprávněně odmítne podle § 2 odst. 1 a odst. 4 Infozákona. Proti takovému odmítnutí nemá smysl podávat opravné prostředky. Měl by však poskytnout k žádosti tu část požadované informace, které je v u chvíli k disposici, tedy výrok rozsudku (princip selekce podle § 12 InfZ - poskytnout vše, co lze).

Soud I. stupně nemá právo rozsudek neposkytnout s odůvodněním, že spis leží u odvolacího soudu, neboť jde o informaci, kterou nepochybně též disponuje, alespoň v elektronické podobě. Proti takovému odmítnutí je třeba podat odvolání.

Stejně tak odvolací soud je povinen poskytnout rozsudek, který se v tu chvíli u něj nachází. Nepochybně jde o informaci ve smyslu InfZ (§ 3 odst. 3). InfZ nepřipouští jako důvod odmítnutí žádosti cosi jako otázku původce dokumentu. Relevantní je pouze to, zda se požadovaná informace vztahuje k působnosti povinného subjektu, což v takovém případě je nepochybné – působností soudu II. stupně je přezkoumávat rozsudky I. stupně.