Jak vyplývá z nového ust. § 4a odst. 2 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ("InfZ", znění účinné od 1.11.2015), je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména např. nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci. Z přiloženého dokumentu nicméně vyplývá, že žadatel trvá na přímém poskytnutí požadované informace formou písemného sdělení.
Ust. § 4a odst. 3 InfZ dále stanoví:
Pokud způsob poskytnutí informace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.
Ani třetí odstavec se však neuplatní, protože pro povinný subjekt to sice znamená nepřiměřenou zátěž, tato zátěž se však netýká primárně způsobu poskytnutí (tj. technické roviny), nýbrž množství požadovaných informací. Proto je podle nás v tomto případě vhodné použít § 17 odst. 1 InfZ, tzn. požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Výše této úhrady bude vyplývat ze sazebníku úhrad, který Vaše obec vydává podle § 5 odst. 1 písm. f) InfZ.
Využití postupu podle § 17 odst. 3 považujeme za nejvhodnější mj. i proto, že vzhledem k Vámi uváděné skutečnosti, že žadatel takto reaguje na minulé rozhodnutí o odmítnutí žádosti, existuje možnost, že žadatel jedná z afektu a jeho záměrem není získat požadované informace jako spíše se v podstatě pomstít orgánu, který jeho minulé žádosti nevyhověl. Tomu nasvědčuje mj. i tón, s jakou k žádosti přistupuje (příkazy, pedantní požadavky, důraz na poskytnutí tak velkého množství informací v zákonné lhůtě).
Na druhou stranu, vnitřní pochody žadatele nejsou v drtivé většině případů vůbec relevantní a je třeba předložit skutečně přesvědčivé důvody, proč má jít v konkrétním případě o tzv. "šikanózní jednání". Zároveň, určitou základní statistiku (např. počet žádostí za rok a způsob jejich vyřízení) by si měl vést každý povinný subjekt a za její zpracování tak po žadateli nelze požadovat žádnou úhradu. Otázkou také je, o jak velké množství žádostí a rozhodnutí může jít, jestliže je povinný subjekt obcí čítající přes 7 tisíc obyvatel.
V neposlední řadě je třeba poukázat na to, že v některých bodech je třeba žádat částečně odmítnout, např. v souladu s § 8a InfZ nelze prozradit osoby žadatelů o informace.
Pokud se rozhodnete pro postup podle § 17 InfZ, žadatel může podat stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ. V rozhodnutí o stížnosti nadřízený orgán vyhodnotí, jestli byl Váš postup při vyčíslení nákladů k úhradě správný. Pokud se rozhodnete pro postup podle § 4a odst. 2 písm. d) ve spojení s § 4a odst. 3 InfZ a umožníte žadateli do dokumentů nahlédnout, žadatel bude moct brojit stížností podle § 16a odst. 1 písm. b), protože z jeho pohledu nebyly informace v požadované podobě poskytnuty. Zde by se nadřízený orgán zabýval tím, jestli byly naplněny podmínky podle § 4a odst. 2 a 3.
