Podle mého názoru audit nemůže být odepírán s odůvodněním, že jde o autorské dílo. Důvody jsou ve více rovinách:
1) audit obecně nepředstavuje autorské dílo, protože postrádá jeho základní rys, kterým je jedinečnost. V auditu sice mohou být některé prvky s rysem jedinečnosti, zejména některé auditorské specifické postupy, ale samotná materie auditu směřuje k objektivnímu popisu reality, přičemž různé audity různých původců by měly směřovat v základě ke stejnému výsledku. Chybí zde tedy tvůrčí prvek jako konstitutivní základ auditu.
Ovšem i v případě úvahy o tom, že část auditu (specifický postup) by měl rysy autorského díla, nutno takovou možnost zpochybnit. Autorský zákon výslovně uvádí, že dílem též není „zejména …myšlenka, postup, princip, metoda“ (§ 2/6 AutZ). Pokud by tedy například audit obsahoval určitý výklad souvislostí, byť dosud neznámý či nepublikovaný, byl by takový prvek právě onou „myšlenkou“, která ještě nezakládá existenci autorského díla.
2) I kdyby i jen některé prvky auditu měly splnit povahu autorského díla, nepředstavuje to překážku pro poskytnutí. Audit by bylo možné považovat za "jiné dílo, u kterého je veřejný zájem na vyloučení z ochrany":
citace: |
Autorský zákon:
§ 3 Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a) úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany, |
3) InfZ uvádí v § 11 odst. 2 písm c):
citace: |
„Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.“ |
Objednatel auditu nepochybně disponuje v nějakém rozsahu majetkovými autorskými právy k auditu resp. k jeho částem, které (snad) mají povahu díla. Nejde tedy o třetí osobu. Na místě by tedy bylo nejvýše použít § 14a InfZ a poskytnout žádanou informaci v režimu licenční či podlicenční smlouvy.
4) Poskytnutí na žádost by představovalo užití pro osobní potřebu žadatele. Přitom autorský zákon uvádí v § 30:
citace: |
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou. |
Ze všech těchto důvodů se domnívám, že povinný subjekt je povinen audity poskytnout, a je jen otázka, zda jako běžnou informaci, anebo postupem podle § 14a, tj. na základě licenční smlouvy, tedy se závazkem žadatele, že audit nebude dále publikovat či využívat jinak než pro osobní potřebu.