Přístup k informacím - Otevřená Společnost

17. března jsem podal žádost o Poskytnutí seznamu všech soudní sporů vedených mezi Městem...

Fantozzi

11. 4. 2014 | Počet zhlédnutí: 2772 | Počet komentářů: 1

17. března jsem podal žádost o Poskytnutí seznamu všech soudní sporů vedených mezi Městem v následující podobě (nejlépe xls či ods tabulka) Evid. číslo soudu; Strana žalující; Strana žalovaná; Předmět sporu; Kompletní finanční výše sporu (ev. jiné plnění); Datum podání; Podáno u soudu; Rozsudek nabyl právní moci dne; Odvolání podána dne; Počet odvolání k 16.3.2014; a kopii jednotlivých žalob a rozsudků (v soudních sporech již vynesených – pravomocných i nepravomocných) vztahujících se k požadovanému seznamu.

Ve stručnosti - jedná se soudní spory mezi městem a podnikatelskými subjekty - právnickými i fyzickými (podnikajícími) osobami v objemu desítek milionů korun.

Následně mi přišla odpověď obsahující níže uvedený text

Poskytnutí informace se v části žádosti o seznam všech soudní sporů vedených mezi Městem se tímto rozhodnutím částečně odmítá.
Povinný subjekt poskytl seznam – tabulku s údaji, které má k dispozici a odmítá poskytnutí údajů, které k dispozici nemá.
Poskytnutí informace v části žádosti o kopii jednotlivých žalob a rozsudků, se tímto rozhodnutím částečně odmítá, respektive se odmítá poskytnutí informací, které jsou osobními údaji a tyto informace se v poskytnutých žalobách a rozsudcích znečitelňují.
Dále se odmítá poskytnutí žalob a rozsudků, které nemá povinný subjekt k dispozici.
Dle § 15 odst. 1 InfZ pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Žadatel požádal o kopii jednotlivých žalob a rozsudků. Rozsudek č.j. 19 Co 178/2012 – 283, Rozsudek č.j. 12 C 146/2010 – 229, Rozsudek č.j. 12 C 30/2012 – 103, Rozsudek 12 c 110/2010 – 161, Rozsudek č.j. 12 C 146/2010 – 116, žaloba č.j. 112 C 2/2012, žaloba č.j. 112 C 29/2012, žaloba č.j. 112 C 18/2012 však obsahují i osobní údaje v nich uvedené.
Osobním údajem je dle § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o ochraně osobních údajů“), jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Anonymním údajem je pak v souladu s § 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů.
Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje dle § 8a InfZ povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Povinný subjekt poskytne v souladu s § 8b odst. 1 InfZ základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky. Znakem osobního údaje je, že vypovídá o subjektu údajů, který nelze zaměnit s jiným subjektem údajů. Základním kritériem pro posouzení toho, zda se jedná o osobní údaj či nikoliv, je okolnost možného zjištění identity subjektu údajů (určenost a určitelnost).
Povinný subjekt nemůže v souladu s § 8a InfZ poskytnout žaloby a rozsudky požadované v žádosti, aniž by část žalob a rozsudků znečitelnil, protože informace v něm obsažené se týkají určitelných subjektů údajů. Ani podle § 8b odst. 1 InfZ není možné osobní údaje poskytnout, protože osobám, kterých se informace týkají, nebyly povinným subjektem poskytnuty veřejné prostředky.
Povinný subjekt dále sděluje, že subjekty údajů nedaly souhlas k poskytnutí osobních údajů týkajících se jejich osoby jiné osobě.
Z výše uvedeného vyplývá, že povinný subjekt nemohl žadateli kopie žalob a rozsudků poskytnout, aniž by provedl znečitelnění části žalob a rozsudků a musel v souladu s § 8a InfZ podle § 15 odst. 1 InfZ rozhodnout o odmítnutí části shora uvedené žádosti o poskytnutí informace žadatele. Povinný subjekt odmítá v souladu s § 2 odst. 4 InfZ poskytnutí informací, které nemá k dispozici, a to data podání s výjimkou žaloby č.j. 112 C 2/2012, žaloby č.j. 112 C 29/2012, žaloby č.j. 112 C 18/2012, jejichž datum podání je uvedeno na nich vyznačeném podacím razítku, rozsudek nabyl právní moci dne, odvolání podána dne a počet odvolání k 16.03.2014. Dále povinný subjekt odmítá poskytnutí žalob a rozsudků, které nemá k dispozici. Povinný subjekt je v řízeních zastupován advokátní kanceláří, která zpracovává podání, k jejichž přípravě jí byly předány potřebné dokumenty a zasílá je přímo příslušnému soudu a soud zasílá rozsudky přímo zastupující advokátní kanceláři. O postupech a o došlých písemnostech povinný subjekt informuje a konzultuje je s ním. Povinný subjekt však nemá povinnost tyto informace vedené v advokátním spise mít ve své úřadovně a není ani povinen znát přesné datum podání. V souladu s § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká vytváření nových informací, respektive pro povinný subjekt neexistujících informací, tedy informací, které povinný subjekt nemá k dispozici a musel by je získat ze zdrojů mimo svoji úřadovnu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dle ust. § 16 odst. 1 InfZ odvolání ke Krajskému úřadu Pardubického kraje, a to podáním učiněným ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí u Městského úřadu.

Prosím o zodpovězení několik otázek k následnému postupu:

1) Žalované či žalující fyzické osoby jsou podnikatelé - vztahuje se na ně též stejný stupeň ochrany osobních údajů jako na občany?

2) je vytváření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 zákon 106/1999 i to, že město má žaloby i rozsudky uložena u právníka?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

3. 5. 2014

1) Žalované či žalující fyzické osoby jsou podnikatelé - vztahuje se na ně též stejný stupeň ochrany osobních údajů jako na občany?

Na fyzické osoby - podnikatele, kteří jsou obvykle živnostníky, se nevztahuje stejná ochrana osobních údajů, jako na ostatní fyzické osoby, a to proto, že jejich údaje jsou oprávněně zveřejněné cestou Živnostenského rejstříku. Podle § 5 odst. 2 písm. d), podle kterého

citace:

správce může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem

Zvláštním předpisem zde je Zákon č. 455/1991 Sb. o Živnostenském podnikání. Živnostenský rejstřík je dle §60 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb. o Živnostenském podnikání veřejným rejstříkem s výjimkou údajů o pokutách uložených živnostenskými úřady a sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním a údajů o rodných číslech. Zákon č. 455/1991 Sb. o Živnostenském podnikání dle §60 odst. 6 ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, které vykonává působnost Živnostenského úřadu ČR, zveřejňovat odpovídající údaje vedené v Živnostenském rejstříku v elektronické podobě a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Lze předpokládat, že údaje o těchto fyzických osobách uvedené v rozsudku (žalobě apod.) jsou ve stejném či menším rozsahu, jako jsou zveřejněny v živnostenském rejstříku.

2) je vytváření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 zákon 106/1999 i to, že město má žaloby i rozsudky uložena u právníka?

Nejde o vytváření nové informace. Tyto informace má povinný subjekt ve své disposici, vztahují se k jeho působnosti. Skutečnost, že v souvislosti s udělením plné moci advokátovi k zastupování v soudním sporu povinný subjekt přistoupil na takovou "zvykovou" podobu organizace této činnosti, kdy ponechává část svých informací v držení právního zástupce, nemůže mít dopad na povinnost tyto informace poskytnout. Veškeré informace, tykající se vedených soudních sporů, je samozřejmě právní zástupce povinen zastupovanému předat. Uložení informací povinného subjektu u právního zástupce lze přirovnat k uložení na odloučeném pracovišti.
Zde lze uvést rozsudek 29 C 55/2011 Riegrová x Šlapanice, kde se vyjasňovalo, zda lze požadovat úhradu nákladů tehdy, když povinný subjekt měl část informací uloženou na odloučeném pracovišti. V rozsudku se k tomu uvádí:

citace:

"Pokud se smlouvy nacházely na odloučeném pracovišti žalovaného, pak bylo jistě možné, pokud dokumenty byly přesně specifikovány, požádat pracovníka odloučeného pracoviště buď telefonicky nebo emailovou poštou, o vyhledání těchto přesně označených dokumentů a zaslání buď přímo žalobkyni či pracovníci pověřené vyhledáním informace. Pokud žalovaný z organizačních důvodů zvolil jiný způsob vyřízení informace, je to samozřejmě na organizačním rozhodnutí žalovaného, nelze však, aby zvýšené náklady takto vzniklé nesla žalobkyně."

Povinný subjekt je povinen po podání žádosti o tyto informace bezodkladně zajistit, aby mu je právní zástupce předal, a pak je poskytnout.