Předně je třeba říci, že v daném případě bude docházet ke střetu práva na ochranu osobnosti, konkrétně osobních údajů (které blíže specifikuje zákon o ochraně osobních údajů - č. 101/2000 Sb.) a práva na informace.
V uvedeném případě střet těchto dvou práv řeší právě zákon o ochraně osobních údajů, konkrétně v § 5 odst. 2 písm. f). Dle tohoto ustnovení, může totiž správce osobních údajů (jímž je v tomto případě obec, resp. obecní úřad) zprácovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu osobních údajů (zde propuštěného tajemníka obecního úřadu) v případě, že se jedná o poskytnutí osobních údajů o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazením.
Bude tedy záležet na tom, jaký byl důvod výpovědi dané tajemníkovi obecního úřadu. Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), stanoví v § 52 výpovědní důvody. Některé z nich se vztahují k zaměstnavateli a jeho existenci, resp. personálním potřebám. Takovéto výpovědní důvody, tedy zrušení či přesunutí zaměstnavatele nebo nadbytečnost zaměstnance nepřipadají vzhledem k povaze obce (jakožto trvale existující veřejné korporace) a k povaze funkce tajemníka obecího úřadu (ze zákona zřizovaná pozice) v úvahu.
V úvahu naopak připadají výpovědní důvody vztahující se k osobě zamětsnance.
Jednak jsou to výpovědní důvody spojené se zdravím zaměstnance (§ 52 písm. d) a e) Zpr). V takovém případě by dle našeho názoru nebylo možné informace o výpovědním důvodu, ať už by byly specifikované v samotné výpovědi nebo v nějakém jiném dokumentu, poskytnout. Tyto informace by se totiž nevztahovaly k úřední činnosti tajemníka (tedy k tomu, jakým způsobem vykonával svoji práci).
Dále pokud by se jednalo o výpovědní důvod podle § 52 písm. h) ZPr, tedy o skutečnost, že zaměstnanec hrubým způsobem porušil povinnost spojenou s režimem, který je povinen dodržovat v dočasné pracovní neschopnosti, potom by se - dle našeho názoru - také nejednalo o informaci spojenou s úřední činností tajemníka (u které je zájem na veřejné kontrole), a proto by ani takováto informace neměla být poskytnuta v režimu InfZ.
Naopak v případě výpovědních důvodu podle § 52 písm. f) a g) ZPr, které spočívají v neuspokojivých pracovních výsledcích nebo v opakovaném méně závažném porušení pracovních povinností resp. i jen jednorázovém hrubém porušení pracovní povinnosti, by informace o výpovědním důvodu pravděpodobně měla být poskytnuta. To z toho důvodu, že tajemník obecního úřadu je vedoucím zaměstnancem ve veřejné správě (vedoucím obecního úřadu), přičemž jeho činnost je zásadní pro chod celého úřadu a pro to, jak bude obecní úřad vystupovat vůči veřejnosti (a jak bude vykonávat svou úřední činnost). Určitě je tak dán zájem veřejnosti na kontrole činnosti tajemníka, s čímž je spojeno i právo na informace o jeho pochybeních (ať už sporných či nikoliv). Na danou situaci by tudíž dopadalo výše citované ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů.
Pokud tedy spočíval výpovědní důvod v pochybení tajemníka v plnění pracovních úkolů, potom by Vám informace měla být poskytnuta.
Co se žádosti o poskytnutí žaloby bývalého tajemníka na neplatnost výpovědi, potom se zde uplatní výjimka z práva na informace dle § 11 odst. 4 písm. b) InfoZ, podle něhož se neposkytují informace o rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků. Podání k soudu (žaloba) právě do této výjimky spadá. Obecní úřad by vám tedy žalobu (když ji jako žalovaný obdržel) poskytnout neměl. - Trochu odlišná situace platí v případě vyjádření obecního úřadu, jakožto žalovaného, k žalobě - jedná se sice rovněž o procesní úkon v soudním řízení, který spadá pod výše uvedenou výjimku; ovšem v případě, že je vám obecní úřad povinen informaci o výpovědním důvodu poskytnout, potom není důvod k tomu, aby vám příslušná část vyjádření popisující právě tento důvod nebyla poskytnuta (za předpokladu, že se výpovědní důvod vztahuje k činnosti tajemníka jakožto vedoucího obecního úřadu - k tomu viz výše) jen z toho důvodu, že se nachází v podání k soudu.
Upozorňujeme ale, že se nejedná o autoritativní výklad daných ustanovení zákona provedený soudem.
Pokud tedy byla Vaše žádost o informace částečně odmítnuta, potom je na místě podat proti tomuto rozhodnutí odvolání podle § 16 InfoZ, lhůta k podání odvolání je 15 dnů od doručení rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti (viz § 83 odst. 1 SprŘ). - V případě, že tato lhůta již vypršela, doporučujeme žádost podat opakovaně.
Závěrem podotýkáme, že po vynesení rozsudku v této věci můžete požádat v režimu InfZ o poskytuní tohoto rozsudku u příslušného soudu (a to i pokud bude tento rozsudek ještě nepravomocný). Kontrola efektivnosti vynaložení veřejných prostředků tak bude možná touto cestou (byť ex post).
