Právo nahlížet do trestního spisu dává trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) v § 65 primárně obviněnému, poškozenému a zúčastněné osobě (případně jejich obhájcům a zmocněncům či zákonným zástupcům). - Jiné osoby mohou do trestního spisu v přípravném řízení nahlížet pouze se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu. Podmínkou ovšem je, že nahlédnutí je třeba k uplatnění jejich práv.

Takovouto "jinou osobou" může být za určitých okolností i ten, kdo byl v souvislosti s trestný činem prošetřován (byl tedy v postavení podezřelého). K této problematice se vyjádřil např. Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 1956/13, konstatoval, že osoba, která byla prověřována v souvislosti s trestným činem a do jejíchž základních práv bylo v průběhu tohoto prošetřování významně zasaženo (např. byla provedena domovní prohlídka), by měla mít alespoň po odložení věci právo být seznámena s podstatným obsahem spisu.

To proto, aby mohla případně vyhodnotit, jestli se proti provedeným úkonům dále právně bránit. - Aby případně měla podklady k obraně proti křivému obvinění, pro stížnost na postup policie či důkazy pro občansko-právní spor, pokud by se chtěla domáhat náhrady škody, kterou jí policejní prošetřování přineslo, nebo ochrany osobnosti. To jsou důvody, které naplňují podmínku stanovenou v § 65: "je toho třeba k uplatnění jejich práv".

V žádosti o nahlížení do spisu byste měl uvést důvody, proč chcete do spisu nahlížet a načrtnout práva, které byste chtěl potenciálně bránit (či využít). Pouhá zvědavost, snaha zjistit "jak to vlastně bylo", totiž v obecné rovině není důvodem k umožnění nahlédnutí do spisu.

V citované judikatuře se hovoří o tomto právu v souvislosti s odloženými případy. - Žádost ale můžete zkusit podat ještě v průběhu prošetřování.

Pokud vám policejní orgán nahlížení do spisu odepře, můžete zažádat ještě o přezkum tohoto odepření ze strany státního zástupce (viz § 65 odst. 2 trestního řádu). Odepření nahlížení do spisu by mělo být také řádně odůvodněno; policejní orgán by se měl vypořádat s důvody uvedenými v žádosti.

Z Vašeho dotazu nejsou zřejmé konkrétní okolnosti; ovšem v případě, že je Váš syn nezletilý a vyšetřování se týká jeho práv (např. to byl on, kdo byl významně dotčen domnělou trestnou činností), potom by bylo myslitelné se dovolávat práva nahlížet do spisu z titulu rodiče. - Tak např. ÚS nálezem z 21. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3526/16, rozhodl, že rodiče mají právo nahlížet do policejního spisu ve věci vyšetřování smrti jejich dítětě, a to aniž by museli dokládat, že by chtěli případně uplatňovat konkrétní práva. - Ve vašem případě ovšem o obdobnou situaci zřejmě nepůjde i vzhledem k tomu, že se jedná o vyšetřování už poměrně vzdálené původním událostem a práv Vašeho syna se dotýkajích jen okrajově a nepřímo.

Další cesta, která se nabízí je podat žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. a požadovat relevantní informace ze spisu. - V takovém případě je ale nutno počítat s tím, že některé informace budou vyloučeny (nebudou poskytnuty). - Typicky to budou osobní údaje osob, které figurují v poskytnutých dokumentech. InfoZákon totiž předpokládá určité výjímky z práva na informace (ty jsou stanoveny v zájmu ochrany práv třetích osob nebo veřejného zájmu).

S vyřízením takovéto žádostí by neměl být problém po skončení trestního řízení (např. po odložení věci). - Žádost týkající se živé věci (probíhajícího trestního řízení) je problematická. InfoZákon předpokládá v takovém případě výjimku a stanovuje v § 11 odst. 4 písm. a), že povinný subjekt neposkytne informace o probíhajícím trestním řízení. Nejvyšší správní soud ovšem před časem dovodil dosti restriktivní výklad této výjimky, když v rozsudku z 1. 12. 2010, sp. zn. 1 As 44/2010 uvedl: "Povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení – § 11 odst. 4 písm. a) InfoZákona – pouze poté, co zváží, nakolik je důvod neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou. Tou bude pravidelně zájem státu na tom, aby poskytnuté informace neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporučily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena. Nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Povinný subjekt vezme v potaz též ochranu práv a svobod druhých, např. obětí trestného činu."