Odmítnutí nahlédnutí do trestního spisu

Josef

26. 3. 2018 | Počet zhlédnutí: 146 | Počet komentářů: 1

Dobrý den

Obracím se na Vás s žádostí o pomoc, nebo alespoň radu. Již několik měsíců bojuji s Policií ČR, které mi odmítá dovolit nahlédnout do spisu, který byl veden proti mé osobě. Krátce vysvětlím.

Podával jsem na OSZ trestní oznámení na příslušníka PČR, který nakoupil a následně předal neoprávněným a mladistvým osobám větší množství střeliva. Tyto osoby byly následně pravomocně odsouzeny. K mému překvapení GIBS sdělil, že policista se ničeho nedopustil. S tímto jsem nesouhlasil a požádal jsem OSZ o prověření postupu GIBS. To se nestalo a státní zástupce věc smetl ze stolu. Následně na to jsem zjistil, že GIBS ve věci zfalšoval protokoly o výslechu několika lidí a tak jsem se obrátil na JUDr. Bradáčovou s tím, že jsem ji požádal o prověření věci. Celá věc však byla postoupena na OSZ, které již předtím vše zametlo pod koberec.

K mému úžasu mi pak odpovědný státní zástupce napsal dopis, kde mi naprosto otevřeně vyhrožoval podáním trestního oznámení na moji osobu pro křivé obvinění příslušníků GIBS. Tuto svoji hrozbu nakonec splnil a toto trestní oznámení skutečně podal. PČR pak věc přidělila policejnímu orgánu, kdy vyšetřování vedl velmi dobrý policista, který skutečně odkryl nekalosti GIBS. Já jsem jej žádal, aby zahájil mé trestní stíhání, abych tak měl možnost nahlédnout do spisu a měl jsem tak možnost pořídit skutečné důkazy o nečinnosti GIBS a státního zástupce. Policista toto však odmítl, neboť jak mi sdělil, má podání byla správná a já jsem se ničeho nedopustil, neboť to co jsem uváděl je pravdou. Celé trestní oznámení proti mé osobě pak odložil.

V tento okamžik jsem požádal policii ČR o nahlédnutí do spisu dle § 65 odst. 1 tr. řádu. PČR mi to odmítla s tím, že nejsem oprávněnou osobou, neboť jsem byl pouze prověřován. Upozornil jsem PČR, že v tom samém paragrafu se dále píše „Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv“, a znova jsem požádal o nahlédnutí do toho spisu, neboť má práva byla porušena a hlavně v tomto spisu jsou důkazy o trestné činnosti příslušníků GIBS a možná i státního zástupce. I přes toto vše, mě PČR odmítla umožnit nahlédnutí do spisu.

Mám nějakou možnost se svého práva domoci? V této celé věci se můj syn pokusil o sebevraždu a já nemohu celou věc jen tak nechat. Prosím Vás v této věci o radu jak dále postupovat, případně pomoc.

Daniel Burda

25. 4. 2018

Právo nahlížet do trestního spisu dává trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) v § 65 primárně obviněnému, poškozenému a zúčastněné osobě (případně jejich obhájcům a zmocněncům či zákonným zástupcům). - Jiné osoby mohou do trestního spisu v přípravném řízení nahlížet pouze se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu. Podmínkou ovšem je, že nahlédnutí je třeba k uplatnění jejich práv.

Takovouto "jinou osobou" může být za určitých okolností i ten, kdo byl v souvislosti s trestný činem prošetřován (byl tedy v postavení podezřelého). K této problematice se vyjádřil např. Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. III. ÚS 1956/13, konstatoval, že osoba, která byla prověřována v souvislosti s trestným činem a do jejíchž základních práv bylo v průběhu tohoto prošetřování významně zasaženo (např. byla provedena domovní prohlídka), by měla mít alespoň po odložení věci právo být seznámena s podstatným obsahem spisu.

To proto, aby mohla případně vyhodnotit, jestli se proti provedeným úkonům dále právně bránit. - Aby případně měla podklady k obraně proti křivému obvinění, pro stížnost na postup policie či důkazy pro občansko-právní spor, pokud by se chtěla domáhat náhrady škody, kterou jí policejní prošetřování přineslo, nebo ochrany osobnosti. To jsou důvody, které naplňují podmínku stanovenou v § 65: "je toho třeba k uplatnění jejich práv".

V žádosti o nahlížení do spisu byste měl uvést důvody, proč chcete do spisu nahlížet a načrtnout práva, které byste chtěl potenciálně bránit (či využít). Pouhá zvědavost, snaha zjistit "jak to vlastně bylo", totiž v obecné rovině není důvodem k umožnění nahlédnutí do spisu.

V citované judikatuře se hovoří o tomto právu v souvislosti s odloženými případy. - Žádost ale můžete zkusit podat ještě v průběhu prošetřování.

Pokud vám policejní orgán nahlížení do spisu odepře, můžete zažádat ještě o přezkum tohoto odepření ze strany státního zástupce (viz § 65 odst. 2 trestního řádu). Odepření nahlížení do spisu by mělo být také řádně odůvodněno; policejní orgán by se měl vypořádat s důvody uvedenými v žádosti.

Z Vašeho dotazu nejsou zřejmé konkrétní okolnosti; ovšem v případě, že je Váš syn nezletilý a vyšetřování se týká jeho práv (např. to byl on, kdo byl významně dotčen domnělou trestnou činností), potom by bylo myslitelné se dovolávat práva nahlížet do spisu z titulu rodiče. - Tak např. ÚS nálezem z 21. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3526/16, rozhodl, že rodiče mají právo nahlížet do policejního spisu ve věci vyšetřování smrti jejich dítětě, a to aniž by museli dokládat, že by chtěli případně uplatňovat konkrétní práva. - Ve vašem případě ovšem o obdobnou situaci zřejmě nepůjde i vzhledem k tomu, že se jedná o vyšetřování už poměrně vzdálené původním událostem a práv Vašeho syna se dotýkajích jen okrajově a nepřímo.

Další cesta, která se nabízí je podat žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. a požadovat relevantní informace ze spisu. - V takovém případě je ale nutno počítat s tím, že některé informace budou vyloučeny (nebudou poskytnuty). - Typicky to budou osobní údaje osob, které figurují v poskytnutých dokumentech. InfoZákon totiž předpokládá určité výjímky z práva na informace (ty jsou stanoveny v zájmu ochrany práv třetích osob nebo veřejného zájmu).

S vyřízením takovéto žádostí by neměl být problém po skončení trestního řízení (např. po odložení věci). - Žádost týkající se živé věci (probíhajícího trestního řízení) je problematická. InfoZákon předpokládá v takovém případě výjimku a stanovuje v § 11 odst. 4 písm. a), že povinný subjekt neposkytne informace o probíhajícím trestním řízení. Nejvyšší správní soud ovšem před časem dovodil dosti restriktivní výklad této výjimky, když v rozsudku z 1. 12. 2010, sp. zn. 1 As 44/2010 uvedl: "Povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení – § 11 odst. 4 písm. a) InfoZákona – pouze poté, co zváží, nakolik je důvod neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou. Tou bude pravidelně zájem státu na tom, aby poskytnuté informace neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporučily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena. Nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Povinný subjekt vezme v potaz též ochranu práv a svobod druhých, např. obětí trestného činu."

 

 

Josef

  • 4. 5. 2018
  • Liberec

Dobrý den

velmi děkuji za informace. Žádost podle žák. č. 106 nepřipadá údajně v úvahu, ale ten nález Ústavního soudu je perfektní. Hned jdu požádat znova a již cestou státního zástupce. Děkuji a jsem s pozdravem

JZ

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy