Stručně: ano, subjekt mimosoudního řešení sporů (dále mimosoudní vypořadatel, případně vypořadatel) může posoudit i to, zda platforma použila správný důvod. Hlavně ale zkoumá, zda byl její zásah vůči obsahu oprávněný.
O co jde
Podle nařízení o digitálních službách (DSA) musí platforma při odstranění nebo omezení obsahu uživateli sdělit, proč to udělala (čl. 17 DSA). Musí přitom uvést jeden ze dvou typů důvodů:
-
obsah je nezákonný: pak má platforma uvést, jaký právní předpis porušuje,
-
obsah porušuje smluvní podmínky platformy: pak má uvést konkrétní pravidlo.
Nejde jen o formalitu. Pokud platforma odstraní obsah kvůli nezákonnosti, tvrdí tím, že porušuje zákon. Takové tvrzení může mít pro uživatele vážnější důsledky než porušení „domácích pravidel“ platformy. Naopak podmínky platformy mohou být přísnější než zákon a zakazovat i obsah, který je jinak legální.
Co mimosoudní vypořadatel posuzuje
Dle čl. 21 DSA přezkoumává, zda bylo rozhodnutí platformy správné. Při tom hodnotí:
-
Zda uvedený důvod skutečně platí. Pokud platforma tvrdí porušení podmínek, ale obsah je ve skutečnosti neporušuje, rozhodnutí bylo chybné. Nezáleží na tom, zda by jiný důvod (třeba nezákonnost) obstál.
-
Zda platforma řádně odůvodnila své rozhodnutí. Pokud jasně „mávla“ podmínkami tam, kde jde ve skutečnosti o otázku zákonnosti, může vypořadatel upozornit, že odůvodnění neodpovídá požadavkům DSA.
-
Praktický výsledek. Pokud je obsah skutečně nezákonný, platforma by jej stejně měla odstranit. Vypořadatel ale může konstatovat, že postup platformy byl vadný. Uživatel tedy obvykle nedosáhne obnovení nezákonného obsahu jen proto, že platforma původně zvolila špatnou „nálepku“ v podobě tvrzeného porušení smluvních podmínek, ale následně vypořadateli věrohodně doložila nezákonnost tohoto obsahu.
Rozhodnutí vypořadatele platformu nezavazuje. Platforma se ale musí sporu účastnit v dobré víře. Rozhodnutí také nebrání tomu, aby se uživatel obrátil na soud. Naopak mu může v takovém soudním sporu jeho rozhodnutí pomoci.
Co k posouzení vypořadatel potřebuje
-
Odůvodnění platformy, tedy oznámení, které uživatel dostal, s uvedeným důvodem zásahu.
-
Samotný obsah (text, obrázek, video) nebo jeho kopii či snímek obrazovky.
-
Znění smluvních podmínek, na které se platforma odvolává, ve verzi platné v době zásahu.
-
Výsledek interní stížnosti u platformy, pokud ji uživatel podal (není to ale nutná podmínka).
-
Kontext: kde a komu byl obsah zveřejněn, v jaké zemi, případně co bylo podnětem zásahu (např. nahlášení jiným uživatelem).
-
Vyjádření obou stran: argumenty uživatele i stanovisko platformy.
-
U otázky nezákonnosti i určení, podle práva kterého státu se obsah posuzuje a jaký předpis by měl porušovat. K tomu vypořadatel potřebuje odbornost v dané oblasti, a tu musí doložit při certifikaci.
To ovšem neznamená, že jako uživatel musíte dodat vše výše uvedené. Část podkladů (např. smluvní podmínky) si vypořadavatel dohledá sám, část si vyžádá od platformy (např. obsah, kvůli kterému spor vznikl). Neobávejte se tedy na vypořadatele obrátit jen kvůli chybějícím materiálům. Je ovšem pak třeba uvést tzv. referenční číslo poskytnuté platormou (případně náhradní údaje k identifikaci), aby je vypořadatel mohl od získat přímo od ní.