Proč výklad a contrario neobstojí
Článek 23 DSA (kde se dále používá číslo bez upřesnění, jedná se o toto nařízení) upravuje jednu konkrétní situaci: uživatele, který často poskytuje zjevně nezákonný obsah. Pro tento případ platformě výslovně ukládá, aby postupovala podle předem stanovených pravidel, nejprve uživatele upozornila a teprve pak službu na přiměřenou dobu pozastavila. Netvrdí ale, že jde o jediný povolený důvod pro omezení účtu.
Že DSA počítá i s jinými důvody, je vidět jinde v nařízení:
-
Podle čl. 17 musí platforma odůvodnit i pozastavení nebo zrušení účtu kvůli obsahu, který je neslučitelný se smluvními podmínkami. Kdyby takové zásahy byly zakázané, nebylo by třeba upravovat jejich odůvodnění.
-
Podle čl. 20 se uživatel může proti takovému rozhodnutí bránit stížností a následně i u vypořadatele.
-
Odůvodnění nařízení (recitál 64) uvádí, že pravidla o zneužívání nebrání platformám přijímat i další opatření v souladu s jejich smluvními podmínkami a platným právem.
Odkud se bere povinnost nejprve upozornit
Je třeba rozlišit dvě situace:
-
Opakovaný zjevně nezákonný obsah (čl. 23): předchozí upozornění je výslovnou podmínkou stanovenou přímo v DSA. Bez něj platforma podle čl. 23 postupovat nemůže.
-
Porušení smluvních podmínek: žádný výslovný příkaz k předchozímu upozornění DSA neobsahuje. Povinnost ale plyne ze zásady přiměřenosti (čl. 14 odst. 4). Platforma má při uplatňování svých pravidel postupovat objektivně a přiměřeně a s ohledem na základní práva uživatele, zejména svobodu projevu. Pozastavení, a tím spíše trvalé zrušení účtu, je velmi závažný zásah. Přiměřený postup proto zpravidla znamená odstupňovanou reakci: nejprve upozornění nebo mírnější opatření (např. odstranění jednoho příspěvku), teprve při opakování přísnější krok.
Rozdíl má praktický význam. Výslovný příkaz platí vždy. Zásada přiměřenosti se naopak posuzuje podle okolností konkrétního případu. U závažného porušení (např. výhrůžky násilím nebo zjevně podvodný účet) může být okamžité pozastavení bez varování přiměřené. U drobného, jednorázového nebo nejasného porušení bude zásah bez předchozího upozornění obvykle nepřiměřený.
Při posuzování přiměřenosti lze vyjít i z kritérií, která uvádí čl. 23 odst. 3 pro případ zneužívání. Patří mezi ně počet závadných příspěvků, jejich podíl na celkové činnosti uživatele, závažnost porušení a úmysl uživatele. Pro zásahy podle smluvních podmínek nejsou závazná, ale ukazují, jak DSA o přiměřenosti uvažuje.
Další podmínky, které platforma musí splnit
Další ochrana podle typu uživatele
-
Podnikatelé využívající platformu k podnikání (např. prodejci, tvůrci) mají ochranu podle nařízení o vztazích mezi platformami a podniky (P2B). U nich je výslovně stanoveno, že ukončení služby musí platforma zpravidla oznámit s 30denní výpovědní lhůtou a odůvodnit ho, až na výjimky (např. opakované porušování podmínek nebo nezákonný obsah).
-
Spotřebitele chrání pravidla proti nepřiměřeným smluvním ujednáním.
Pozor na malé platformy
Článek 23, stejně jako stížnosti podle čl. 20 a mimosoudní řešení podle čl. 21, se nevztahuje na mikro a malé podniky. Požadavek přiměřenosti podle čl. 14 odst. 4 a povinnost odůvodnění podle čl. 17 ale platí i pro ně.
Odpověď na otázku tedy zní: platforma může omezit nebo zrušit účet i za „pouhé“ porušení smluvních podmínek. Musí mít jasné pravidlo, zásah řádně odůvodnit a postupovat přiměřeně. Z přiměřenosti zpravidla plyne, že uživatele nejprve upozorní. Není to však výslovný příkaz jako u čl. 23, takže v závažných případech může platforma zasáhnout i bez varování. Zda byl postup v konkrétním případě přiměřený, může přezkoumat vypořadatel, například Digitální ombudsman.