Začerňování smluvních cen v registru smluv

Aleš Dohnal

28. 11. 2021 | Počet zhlédnutí: 208 | Počet komentářů: 1

Všiml jsem si, že Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. v některých zveřejněných smlouvách či jejich dodatcích v registru smluv začerňuje ustanovení, které se týka ceny. Konkrétně se jedná o smlouvu, resp. její dodatek, na provozování mobilní aplikace na prodej jízdenek (viz http://https://smlouvy.gov.cz/smlouva/18435547?backlink=4vbmg) nebo postoupení pohledávek za nevymožené pokuty z "černých jízd" (viz http://https://smlouvy.gov.cz/smlouva/18058791?backlink=4he0w). Zajímá mě, zda jsou takto zveřejněné smlouvy v souladu se zákonem a zároveň zda nezveřejěnní cen nemá dopad na účinnost smluv? Zároveň mě zajímá, jestli mi dopravní podnik smlouvy musí poskytnout včetně jasného uvedení sjednaných odměn či cen podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zda v tu chvíli vznikne dopravnímu podniku povinnost takovou smlouvu zveřejnit? Pro úplnost dodávám, že dopravní podnik je akciová společnost stoprocetně vlastněná městem Hradec Králové. 

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

23. 1. 2022

Znečitelnění údajů o odměně resp. dalších částech ceny za službu se jeví být neoprávněné. To pak má dopad takový, že smlouva je od počátku neúčinná a nebude-li opravena do 16. 2. 2022, pozbyde platnosti.

Na první pohled se sice zdá, že znečitelnění odpovídá § 5 odst. 6 Zákona o registru smluv (ZRS). Ten umožňuje „z uveřejnění vyloučit metadata uvedená v odstavci 5 písm. a) nebo c), jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), j), k), l) nebo m), a to také tehdy, pokud by obchodním tajemstvím bylo až více takto uveřejněných informací zároveň.“ Výkladově nutno dovodit, že tatáž možnost se týká i textového obsahu, nejen metadat.

Je zde současně několik argumentů, proč je znečitelnění ve smlouvách neoprávněné.

1) Uvedené ustanovení § 5 odst. 6 ZRS chrání pouze obchodní tajemství Dopravního podniku, nikoli protistrany. Zároveň považuji za jednoznačné, že DP HK je v tomto kontextu mimo konkurenční situaci, je přirozeným monopolem na území města. Není tedy splněna první podmínka existence jakéhokoliv obchodního tajemství, tedy konkurenční významnost (srov. § 504 občanského zákoníku).

2) Zároveň nutno připomenout, že úprava § 5 odst. 6 ZRS se týká pouze procesu zveřejnění podle ZRS. Pokud by šlo o žádost podle Infozákona, pak platí zvláštní úprava v něm obsažená v § 9 odst. 2, podle které „Při poskytování informace, která se týká používání veřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.“ Prakticky to znamená, že podle Infozákona by byl povinný subjekt povinen poskytnout na žádost smlouvu tak, že by alespoň celková cena za poskytnutou službu byla poskytnuta. V daném případě je zřejmé, že celková cena je konstruována z více částí takovými mechanismy, které smlouva nevystihuje vcelku jako výslednou sumu. Z toho nutno dovodit, že prakticky všechna místa, znečitelněná při zveřejnění podle ZRS, by nesměla být znečitelněná při poskytnutí podle InfZ. Účelem této – na první pohled jakoby podivně dvojité - právní situace (ZRS x InfZ), je ochránit širší souvislosti obchodní politiky některých typů povinných subjektů.

A tím se dostávám k druhému argumentu (pokud by ten výše uvedený nestačil), proč v daném případě není znečitelnění při zveřejnění podle ZRS oprávněné. Bylo by totiž oprávněné jen tehdy, pokud by Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. uzavíral (navíc v konkurenční situaci) větší množství obdobných smluv, a z jejich rešeršování z registru smluv by se pak dalo odhalit, jakou při tom uplatňuje obchodní politiku, taktiku. O takový případ však podle mého – ovšem pouze ne dost věcně informovaného – úsudku v tomto případě nejde. Není jasné, jak by znečitelněné informace mohly ohrozit konkurenceschopnost Dopravního podniku města Hradce Králové, a.s. při využívání této služby.

 

V případě vymáhání pohledávek je situace podobná. Vedle základní pochybnosti, že DPH K vůbec může mít v této souvislosti nějaké obchodní tajemství (jak by znalost znečitelňovaných informací zhoršila jeho konkurenceschopnost získat výhodnou nabídku na vymáhání pohledávek, když je monopolní dodavatel služby, ze které plynou dané pohledávky), platí i druhá úvaha, že nejde o situaci, kdy by DP HK zveřejňoval více obdobných smluv a zároveň z jejich rešerše by měl plynout nějaký specifický obchodní přístup, konkurenčně významný. Spíš lze předpokládat, že DP HK jako veřejný subjekt bude mít nastavenou standardní odměnu za vymáhání pohledávek, tudíž konkurenční aspekt neexistuje.

 

Doporučení postupu:

Případ je velmi zajímavý a bylo by přínosné vyjasnit ho cestou podání žádosti podle Infozákona. Očekávat lze déle trvající spor, nejprve nejspíše proti poskytnutí v podobě, v jaké je smlouva zveřejněna v registru smluv, pak proti rozhodnutí o odmítnutí znečitelněních informací, poté odvolání k Úřadu pro ochranu osobních údajů (nadřízený orgán DP HK), případně i rozklad u ÚOOÚ, a pokud by v této části nedošlo k vyjasnění, pak k soudu.

Pokud máte ochotu a kapacitu toto podstoupit, bylo by to přínosné pro vyjasňování jak výkladu ZRS, tak vztahu InfZ a ZRS. V tomto postupu bychom Vás odborně podpořili. Nemůžeme však převzít právní zastoupení ani hradit případné náklady soudního sporu. Můžeme však v takovém případě odhadnout pravděpodobnost úspěchu a tedy nároku na vrácení soudních nákladů, až by na ně mělo dojít. V takovém případě se ozvěte na kuzilek(zavináč)otevrete.cz.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy