Údaje o oznamovateli tr. činu - informace předaná bez povinnosti - § 11 odst. 2 písm. a)

Petra

1. 4. 2020 | Počet zhlédnutí: 90 | Počet komentářů: 2

Lze ve věci částečného odmítnutí poskytnutí veřejně dostupné informace aplikovat ust. § 11, odst. 2, písm. a) z. č. 106/1999 Sb. tak, jak uvádí policie? Věc jim k novému řízení vrátil odvolací orgán a nyní odmítají vydat pouze osobu, která oznámení učinila. Pátráním na internetu jsem ovšem nenašla výklad k jejich argumentaci, tedy dost dobře nevím, co si pod pojmem "jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí" představit.

Dle mého zjištění na mě podnět učinila konkurenční odborová organizace, či její právník Kopřiva.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

9. 4. 2020

Argumentace, kterou rozhodnutí krajského ředitelství policie k dané věci uvádí, je přesné, odpovídá judikatuře a odborné výkladové literatuře. Pokud by podnět učinila odborová organizace, tak skutečně nesplňuje podmínku, aby šlo o informaci vytvořenou za veřejné prostředky.

Musím tedy potvrdit názor krajského ředitelství policie, že cestou Infozákona nelze zjistit, kdo podal podnět k zahájení trestního řízení. Podobně tomu bude například při vyřizování stížností či oznámení o přestupku. V této právní konstrukci lze sledovat jakousi obecnou ochranu oznamovatelů. Pokud by takovéto oznamování cílilo na určitou osobu opakovaně, dotýkalo se života této osoby, mělo například povahu stalkingu (nebezpečné pronásledování – váš případ tyto rysy zdá se nemá) či nátlaku, pak by dle mého soudu bylo možné uvažovat o tom, že se napadaná osoba domáhala poskytnutí identifikace autora podnětu na základě § 4 Správního řádu: „(4) Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.“ Argumentace by se musela opřít o ochranu cti a pověsti a dalších osobnostních práv, dále například o skutkovou podstatu trestného činu křivého obvinění. Samozřejmě je v případě trestného činu pak klíčová otázka prokázání úmyslu obvinit někoho lživě.

V těchto souvislostech by teoreticky bylo možné uvažovat o odvolání proti rozhodnutí krajského ředitelství.

Od těchto případů se odlišují případy, kdy určité řízení zahajuje podavatel v nějaké své záležitosti a právním předpisem je mu uloženo, jaké informace k tomu musí předložit. Takové informace pak podmínku „takovouto povinnost zákon neukládá“ nesplňuje, a budou poskytnuty, pokud nejsou chráněny z jiného důvodu.

Petra

  • 9. 4. 2020
  • Kutná Hora

Dobrý den,

platí Váš názor i v případě, že předmětná odborové organizace pobírá od policie pravidelně příspěvek na provoz své činnosti, tedy je hrazena z veřejných prostředků?

Děkuji. Petra

O. Kužílek

  • 15. 4. 2020

I při pobírání nějaké dotace či podpory od zaměstnavatele nelze odborovou organizaci považovat za veřejnou instituci. Lze to srovnat se sportovním klubem nebo zahrádkáři, dostávají sportovní nebo ekologický grant, ale nestanou se tak povinným subjektem podle Infozákona.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy