Povinnost skenovat dokument, žádost datovou schránkou

Daniel Hanar

10. 11. 2016 | Počet zhlédnutí: 999 | Počet komentářů: 1

Může se obec bránit tím, že mi nechce do datové schránky zaslat kopii smlouvy, neboť prý nemá funkční skener?

Jiná obec mi odepsala na žádost, kterou jsem zaslal přes datovou schránku, že musím podat žádost přes epodatelnu na webu obce, domnívám se, že na to nemají právo.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

10. 11. 2016

Pokud obec skutečně nemá funkční skener, může odmítnout vyhovět žádosti z hlediska požadované technické formy poskytnutí informace a namísto požadovaného skenu zaslaného elektronickou poštou vyhovět žádosti poskytnutí ve formátu, který má k disposici bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tzn. pravděpodobně v listinné formě kopie vytvořené na běžné kopírce. Tuto možnost uvádí § 4a odst. 1:

Povinný subjekt není povinen měnit formát informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena.

Pokud by se proti této formě vyřízení žadatel chtěl bránit, musel by předložit nějaké důkazy, že buď obec funkční skener má, anebo doložit, že v jiných případech poskytla informace elektronicky (např. dokumenty vyfotografovala mobilním telefonem a zaslala elektronicky jako obrázky).

Ve druhém případě jde o naprosto nesprávný postup obce a de facto o její nečinnost, kdy neoprávněně nevyřídila řádně doručenou žádost. Obec pravděpodobně chybně interpretuje § 14 odst. 3 InfZ, když jej považuje za jedinou přípustnou možnost podání žádosti elektrickou cestou.

Ve skutečnosti se totiž v tomto případě uplatní speciální právní úprava podle zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Podle jeho § 18 „může fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky“. Tento úkon má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Taková žádost o poskytnutí informace tedy není „elektronicky učiněnou žádostí“ ve smyslu § 14 odst. 3 InfZ, ale specificky podanou žádostí se stejným účinkem jako podepsaná žádost podaná písemně. Ustanovení § 14 odst. 3 a 4 se v případě doručení datovou schránkou proto neužije.

Žadatel v takové situaci po marném uplynutí 15denní lhůty pro vyřízení žádosti podá stížnost podle § 16a odst. 1 písm. a) InfZ, protože řádně podal žádost a po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti mu nebyla poskytnuta informace a nebylo ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělení s požadavkem podat žádost přes epodatelnu není úkonem v procesu vyřízení žádosti a nepřihlédne se k němu. Stížnost může podat jen do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti, potom by již musel podat žádost znovu. Ve stížnosti by bylo v tomto případě vhodné uvést výše uvedenou argumentaci o přímém (speciálním) uplatnění § 18 zákona o elektronických úkonech.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy