Pingpong s krajským úřadem

Martin Macháček

20. 5. 2015 | Počet zhlédnutí: 1517 | Počet komentářů: 1

Před několika měsíci jsem podle informačního zákona požádal všechny krajské úřady o sdělení, jaký mají na KÚ průměrný plat a dále jaká je výše pěti nejvyšších platů na KÚ, bez uvedení jmen a funkcí. (Potřeboval jsem to jako člen zastupitelstva a finančního výboru Středočeského kraje, protože platy na našem krajském úřadě jsou pravděpodobně daleko nejvyšší ze všech KÚ, a chtěl jsem mít věrohodné srovnání.)

Skoro všechny kraje bez problémů odpověděly, jen kraj Vysočina a kraj Zlínský druhou část žádosti odmítly. Podal jsem proti tomu včasná odvolání, ministerstvo vnitra jejich rozhodnutí zrušilo a vrátilo k novému projednání, ale oba úřady opět rozhodly přesně stejně.

Ministerstvo vnitra evidentně nemá na samosprávy žádný klacek, kterým by je mohlo k něčemu donutit. Když se teď podruhé odvolám, MV jejich rozhodnutí podruhé zruší a vrátí a takhle to půjde donekonečna. Jediný, kdo tenhle pingpong může přerušit, je zřejmě správní soud. Ovšem já sám pravděpodobně nejsem legitimován k žalobě, protože podle § 68 písm. a) soudního řádu správního je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, a já je v tomto pingpongu asi nikdy nevyčerpám. Podle § 82 zákona o krajích by takovou žalobu mohlo podat samo MV, ale nevím, jestli to udělá, a jestli ne, jak se k tomu dá donutit.

Ovšem předpokládám, že takto správně počesku vyčůraných samospráv je u nás víc, že podobné případy se už v minulosti řešily a že vy budete vědět, jak se povedlo zjednat nápravu. Jestli je to tak, prosím Vás o radu, co mám teď dělat, abych nepsal odvolání za odvoláním.

Martin Macháček

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

21. 5. 2015

Tento obstrukční postup je  čirá rebelie. Se všemi opakovanými námitkami týkajícími se informací o odměňování se Nejvyšší správní soud již dávno vypořádal a naprosto jednoznačně je rozhodl (rozsudek č.j. 8 As 55/2012 - 62 ze dne 22. 10. 2014).

Prostředky ochrany proti takové rebelii spočívají v postupu, který popsal rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 10 A 18/2014 z 25. dubna 2014. Pokud se již jedná ze strany povinného subjektu o obstrukci, jejímž jediným cílem je zabránit realizaci práva žadatele na informace a znemožnit mu přístup k soudu, pak může žadatel podat žalobu paradoxně proti rozhodnutí nadřízeného orgánu, ačkoliv toto žadateli vyhovuje a protizákonné rozhodnutí povinného subjektu (dožádaného úřadu) ruší. Tím se kauza dostane před soud a soud jej podle uvedeného rozsudku má posoudit tak, že fakticky - v kontextu obstrukce povinného subjektu - už vlastně i nadřízený orgán definitivně rozhoduje o tom, že se informace neposkytne, a „pouhým" zrušením vadného rozhodnutí jen dále roztáčí kola protizákonné obstrukce.

Žadatel tedy opět podá (druhé) odvolání, a nadřízený orgán zruší (podruhé) vadné odmítnutí žádosti povinným subjektem a v odůvodnění celkem jednoznačně vyjádří svůj názor, že informace mají být poskytnuty. Toto rozhodnutí je však nevymahatelné, protože pouze pokračuje v ping-pongu. Fakticky vede pouze k dalšímu odepření informace. Proto lze takové zrušující rozhodnutí již posoudit jako rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, tedy jako „definitivní" úkon, „jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti" (v tomto případě též „v důsledku porušení práv v předcházejícím řízení"). Jde o rozhodnutí, jímž je žadateli fakticky informace odepřena a proto bude možno je napadnout správní žalobou. V případě přezkumu takového rozhodnutí je pak soud povinen aplikovat ust. § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy povinnému subjektu přímo nařídit poskytnutí informace. Soud tak může efektivně zjednat žadateli přístup k požadovaným informacím, protože takové rozhodnutí soudu je následně exekučně vymahatelné.

Pro žadatele to konkrétně to znamená, že nyní opět podá odvolání (do 15 dnů od doručení druhého rozhodnutí!!!), a jakmile obdrží druhé rozhodnutí nadřízeného orgánu, kterým se ruší vadné rozhodnutí povinného subjektu, podá proti němu co nejdříve správní žalobu(nejpozději do dvou měsíců, lépe však co nejdříve, aby se příliš nezamotala linie, kdy na rozhodnutí nadřízeného orgánu bude opět reagovat povinný subjekt). V žalobě uvede, že toto sice „správné" rozhodnutí nadřízeného orgánu, posuzováno v širším kontextu, však v souvislosti s prokazatelně obstrukčním postupem povinného subjektu, fakticky představuje rozhodnutí, jímž je žadateli informace odepřena.

Odkáže přitom na uvedený rozsudek (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25.04.2014, čj. 10 A 18/2014 - 52), v němž soud též uvedl, že „rozhodnutí, jímž odvolací orgán ruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a věc mu vrací k dalšímu řízení, může být za určitých okolností podrobeno soudnímu přezkumu", což potvrdil Nejvyšší správní soud (byť za odlišné procesní situace) v rozsudku ze dne 11. 10. 2013 čj. 7 As 4/2013-81.

Celou tuto konstrukci popisuji ZDE, kde najdete i zmiňovaný rozsudek MS Praha.

JL

  • 21. 5. 2015
  • Praha

bohužel realita správního soudnictví v ČR je taková, že se žalobou za 3tis. Kč přijdete na řadu až za 4 roky a rozhodnuti je jen zrušeno jako nepřezkoumatelné  

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy