Odložení po nezaplacení požadované úhrady, opravný prostředek

Petr Doležal

19. 11. 2019 | Počet zhlédnutí: 27 | Počet komentářů: 1

Podal jsem žádost o poskytnutí informace o volných bytech na 14 městských částí města Brna. 4 mi informaci poskytly, 10 požadovalo úhradu, kterou jsem odmítl zaplatit a podal stížnosti, kterým nebylo vyhověno. Nyní mi chodí dopisy městských částí (zatím 4) o odložení žádosti. Dvě neuvádí žádné poučení, jedna uvádí, že rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat a jedna z nich má poučení, že "Na odložení žádosti je možné do 30 dnů ode dne doručení tohoto sdělení podat stížnost". Jak jsem se však dočetl ve Vašich jiných odpovědích, rozhodnutí o odložení (byť výslovně neobsahuje slovo "Rozhodnutí") je konečné a jedinou možností je podat správní žalobu u krajského soudu proti povinnému subjeku (tedy příslušné městské části) a domáhat se poskytnutí informace bezúplatně. Je to tak? Nesprávné poučení mohu ignorovat? Pokud již uplynulo 90 dní (po přičtení doby vyřizování stížnosti na úhradu nákladů) a městská část nezaslala rozhodnutí (sdělení) o odložení, mohu i tuto zažalovat? Lhůta pro podání žaloby je pak 2 měsíce ode dne, kdy měl povinný subjekt (městská část) zaslat sdělení o odložení? 

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

23. 11. 2019

Dotaz zodpovídám po jednotlivých otázkách:

1) chodí dopisy městských částí (zatím 4) o odložení žádosti.

Sdělení o odložení žádosti pro neuhrazení požadované úhrady je fakticky materiálním rozhodnutím o odmítnutí žádosti. Odložení není rozhodnutím o odmítnutí žádosti podle § 15 odst. 1 InfZ a protože aplikace SpŘ je na odložení žádosti prakticky zcela vyloučena (srov. § 20 odst. 4 InfZ), není proti tomuto úkonu přípustné odvolání. (FUREK, Adam. § 17 [Hrazení nákladů]. In: FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 993.). Žadatel se v případě odložení žádosti podle § 17 odst. 5, se kterým nesouhlasí kvůli nesouhlasu s požadavkem na úhradu (byť již předtím v tomto směru neuspěl se stížností proti výši úhrady), musí domáhat ochrany proti tomuto „rozhodnutí“ povinného subjektu přímo soudní cestou. Uvádí to mj. rozsudek NSS č. j. 6 Ans 16/2012-62 (2959/2014 Sb.NSS), jehož právní věta zní: „V případě odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 InfZ není možno využít jako opravný prostředek stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Zákon neupravuje ani jiné opravné prostředky proti takovému rozhodnutí, proto se žadatel o informace může bránit žalobou ve správním soudnictví přímo proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 InfZ.“ (cit. tamtéž)

2) Dvě neuvádí žádné poučení

Pro sdělení o odložení žádosti pro nezaplacení úhrady zákon nepožaduje odůvodnění (dokonce nepožaduje ano samotné sdělení). Pouze ze z kontextu a judikatury vyplývá, že tento krok povinného subjektu musí mít povahu jakéhosi „odkládacího“ úkon, který nadto musí oznámit žadateli. Pokud takto povinný subjekt nepostupoval, k odložení žádosti vůči žadateli fakticky nedošlo a z hlediska žadatele tedy nastala u povinného subjektu nečinnost při vyřizování žádosti o poskytnutí informací. To však – jak popisujete v těchto případech - není vaše situace (v ní by bylo nutno postupovat stížností proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SpŘ u nadřízeného orgánu povinného subjektu).

3) jedna uvádí, že rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat

V tomto případě má povinný subjekt pravdu a plyne z toho možnost podat žalobu.

4) jedna z nich má poučení, že "Na odložení žádosti je možné do 30 dnů ode dne doručení tohoto sdělení podat stížnost".

V tomto případě se povinný subjekt plete – proti odložení žádosti již nelze podat stížnost (jak uvádím výše). Jedinou cestou je správní žaloba proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti. Nesprávné poučení tedy můžete ignorovat. V tomto případě si lze spolu s postupem při podání žaloby představit i možnost upozornit povinný subjekt, že jejich postup vede již jen k podání žaloby, což – jak plyne z jejich poučení, asi nevěděli – a zda tedy nechtějí postup přehodnotit, od požadavku úhrady ustoupit a informace poskytnout.

Pokud již uplynulo 90 dní (po přičtení doby vyřizování stížnosti na úhradu nákladů) a městská část nezaslala rozhodnutí (sdělení) o odložení, mohu i tuto zažalovat?

V těchto případech (jak už naznačuji výše) nutno podat stížnost proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SpŘ u nadřízeného orgánu povinného subjektu. Stížnost směřuje proti nečinnosti při odložení žádosti. Tím, že po vyřízení stížnosti proti úhradě a jejím nezaplacení ve lhůtě 60 dnů povinný subjekt žádost neodložil, anebo odložil, ale neoznámil žadateli, k odložení žádosti nedošlo. Chce-li se žadatel domoci soudně přezkoumatelného rozhodnutí o odložení žádosti, musí se bránit. Prostředkem ochrany proti této nečinnosti je žádost podle § 80 odst. 3 SpŘ u nadřízeného orgánu povinného subjektu. Nelze totiž použít stížnost dle § 16a InfZ  (lhůta pro vyřízení žádosti přestala plynout). Ochrana před nečinností podle § 80 SpŘ je v podmínkách InfZ subsidiárním prostředkem ochrany tam, kde nelze aplikovat stížnost dle § 16a. Podání žádosti o ochranu před nečinností podle § 80 SpŘ je podmínkou pro případnou navazující soudní ochranu žalobou proti nečinnosti povinného subjektu (srov. § 79 SŘS) při vydání rozhodnutí o odložení žádosti podle § 17 odst. 5. (podle FUREK, Adam. § 17 [Hrazení nákladů]. In: FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 993.)

Lhůta pro podání žaloby je pak 2 měsíce ode dne, kdy měl povinný subjekt (městská část) zaslat sdělení o odložení?

Jak plyne z výše uvedeného, pokud povinný subjekt žádost neodložil, je třeba před žalobou vyčerpat prostředky proti jeho nečinnosti. Takovým je podání žádosti o ochranu před nečinností podle § 80 SpŘ k nadřízenému orgánu. Otázky okolo lhůty pro podání případné žaloby proti nečinnosti se tedy odvíjejí až od toho, zda nadřízený orgán toto podání proti nečinnosti vyřídí.

Žalobu přímo proti rozhodnutí lze podat do dvou měsíců od jeho doručení.

(omlouváme se, že jsme z organizačních důvodů stihli dotaz zodpovědět až den po zrychlené lhůtě. Pokud požadujete vrácení uhrazeného poplatku, zejména vám zpoždění způsobilo problém, obraťte se na nás e-mailem).

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy