Ne-Zveřejnění poskytnuté informace

Michaela Tejmlová

4. 3. 2016 | Počet zhlédnutí: 1837 | Počet komentářů: 1

Magistrát města Jablonce nad Nisou reagoval na dotaz ohledně platu vedoucích pracovníků tak, že informaci sice poskytl, nicméně odpověď na webu nezobrazil, viz:

http://www.mestojablonec.cz/cs/magistrat/povinne-informace/poskytnute-informace/dotazy-v-roce-2016/22-01-2016-platy-vedoucich-pracovniku-2014-a-2015.html

Je možné se tomuto postupu nějak bránit? 

Martin Madej

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

5. 3. 2016

Ze zákonné úpravy ústavního práva na informace vyplývá jasné pravidlo, dle kterého se požadované informace po poskytnutí žadateli rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 3 InfZ). Postup povinného subjektu ve Vašem případě nelze vnímat izolovaně, nýbrž s přihlédnutím k charakteru informací, které měly být zveřejněny, tedy (dle Vašich slov) informace o platech vedoucích pracovníků povinného subjektu.

V právní doktríně (v disciplíně práva na informace poměrně skromné) probíhá spor, jestli je příkaz v ust. § 5 odst. 3 absolutní, nepřipouštějící výjimek, anebo je možné s odkazem na převahu ústavního práva na ochranu soukromí nad právem na informace od postupu podle § 5 odst. 3 InfZ upustit nebo alespoň zveřejnit pouze doprovodnou informaci, která by jen v obecné rovině popsala poskytnuté informace. Zatímco první názor zastává ve svém článku např. Petr Kolman z Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty MU v Brně viz (Petr Kolman: Právo na informace – ke dvěma aktuálním problémům spojeným s § 5 odst. 3 SvInf, [Právní rozhledy 9/2013, s. 331]), druhý názor byl vyjádřen v komentáři k zákonu o svobodném přístupu k informacím od Adama Furka a Lukáše Rothanzla (Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Linde, 2012). Je evidentní, že povinný subjekt se ve Vašem případě přiklonil k druhému přístupu.

My k tomu uvádíme následující: Účelem § 5 odst. 3 je umožnit široké veřejnosti kontrolu činnosti povinného subjektu. Zároveň je v zájmu povinného subjektu tyto informace aktivně zveřejňovat, protože si tím ulehčí postup při poskytování informací podle InfZ (je-li poskytována tatáž informace různými žadateli pořád dokola). Informace podle § 8b InfZ nemají v rovině Infozákona žádný zvláštní režim. Odlišný režim však lze nalézt v § 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů:

§ 5

(3) Provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního zákona,12) je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů.

§ 10

Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.

Na základě interpretace těchto ustanovení (opírajících se o konkurenci práva na ochranu soukromí podle čl. 10 Listiny a práva na informace podle čl. 17 Listiny) se v druhém přístupu dovozuje, že zveřejnění na celosvětové síti Internet s možností robotického vyhledávání a srovnávání údajů, včetně vytváření „profilu osobnosti“, představuje výrazně silnější zásah do soukromí dotčené osoby, než při poskytnutí jednotlivému (a v posledku i identifikovatelnému) žadateli.

Judikatura tuto věc dosud nijak přímo nerozhodla, byť v „platovém“ rozsudku NSS najdeme větu „Zveřejnění  informace  o  výši  jeho  platu  (mzdy)  totiž za běžných  okolností  neznamená  pro  toho,  kdo  je  placen  z veřejných  prostředků,  žádnou podstatnou  újmu“ (bod 82 rozsudku). Najdeme tam ale i větu trochu opačnou: „Je  nepochybné,  že  zakotvení  práva  na  informace  o  příjemcích  veřejných  prostředků znamená  určitý  nikoli  nevýznamný  zásah  do  soukromí  těchto  příjemců.“ (bod 75 rozsudku).

Z těchto důvodů povinné subjekt obvykle tedy zveřejňují jen doprovodnou informaci, tedy uvedou, že takovou informaci poskytly, ale samotný údaj o výši platu vypustí. Samozřejmě tak vzniká otázka, zda však nemají postupovat opačně, tedy zveřejnit, výši platu, ale anonymizovat osobu, které se údaj týká.

Nicméně lze nyní těžko takový postup jednoznačně zpochybnit, dokud nedojde k jasnému soudnímu prověření této situace anebo výslovné právní úpravě.

V Infozákonu neexistuje žádný speciální prostředek, jak se proti takovému postupu bránit (například stížnost proti porušení povinnosti zveřejnit některé informace). Nabízejí se tak jedině tyto postupy:

  1. Žádost k nadřízenému orgánu o opatření proti nečinnosti, protože i nezveřejnění informací lze považovat za nečinnost.
  2. obecná stížnost podle § 175 správního řádu, kde si budete stěžovat na postup povinného subjektu. Povinný subjekt tuto stížnost musí zpracovat. Pokud se Vám vyřízení stížnosti nebude líbit, je možné se obrátit na nadřízený orgán (§ 175 odst. 7 správního řádu). Není důvod, proč se v krajním případě nebránit zásahovou správní žalobou podle soudního řádu správního, kde uvedete, že se cítíte rozhodnutím nadřízeného orgánu zkrácena na svých právech (soud by teoreticky připustil i správní žalobu přímo proti postupu povinného subjektu). Je však otázkou, jestli bylo do Vašich práv zasaženo, když Vám informace poskytnuta byla, pouze nebylo dodrženo zákonné pravidlo podle § 5 odst. 3, kterému neodpovídá žádné Vaše explicitní právo. To by bylo na uvážení soudu.

JL

  • 12. 3. 2016
  • Praha

například Ministerstvo spravedlnosti ČR (a podřízené správy soudů) poskytnuté informace podle §5 odst. 3 InfZ vůbec nezveřejňují - schválil jim to kdo jiný než ministr spravedlnosti

zkrátka na některé instituce je bohužel i InfZ krátký :-)

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy