Mlčenlivost člena výboru

Jan Papajanovský

23. 4. 2015 | Počet zhlédnutí: 3822 | Počet komentářů: 1

Zastupitelstvo v naší obci schválilo nový jednací řád upravující i jednání výboru. Jeden z bodů upravuje mlčenlivost, doslova se v něm píše: "O zjištěných skutečnostech jsou členové výborů povinni zachovávat mlčenlivost do doby projednání zápisů výboru a kontrolních zpráv zastupitelstvem města, pokud se nejedná o skutečnosti, na které se vztahuje mlčenlivost obecná dle příslušných právních předpisů."

Pokud by bod platil, pak bychom o jednání výboru nemohli informovat veřejnost - psát články do novin apod. - do doby projednání zápisu zastupitelstvem, přičemž k projednání nemusí nikdy dojít. Ještě doplním informaci, že členové výboru sami žádné prohlášení o mlčenlivosti nepodepisovali, byla jim takto přidělena koalicí schváleným jednacím řádem.

Proti mlčenlivosti mě napadly dva argumenty: 1) je v rozporu s posláním zastupitele (většina členů výborů jsou u nás zastupitelé), který by měl o své činnosti občany informovat, 2) není možné ji zavést tímto způsobem - mlčenlivost je podstatným omezením základních práv, které by mělo být vždy odůvodněné a nemůže být občanům a zastupitelům nařízeno takto slabou nezákonnou normou.

Chci se proto zeptat - skutečně mlčenlivost v našem případě platí? Jaký na to má názor Otevřená společnost?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

27. 4. 2015

Právo na informace je obsaženo v § 17 Listiny základních práv a svobod:

Čl.17
(1)Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a ššířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 

Pokud se člen výboru z titulu této funkce seznámí při projednávání na výboru s některými chráněnými informacemi, je pak povinen je dále chránit a nešířit. Půjde ale spíše o výjimečné typy informací, jako jsou chráněné osobní údaje, informace poskytnutou další osobou bez právní povinnosti nebo nově vznikající přípravné informace podle § 11 odst. 1.

Konkrétně lze tyto typy informací  nalézt v § 7 až § 11 InfZ. Ovšem například informace podle § 11 odst. 1  se chrání jen tehdy, pokud existuje nějaký věcný důvod pro jejich ochranu. například by to byla situace, kdy se na výboru projednalo, jaký taktický postup se zvolí při jednání o nějaké smlouvě navenek a prozrazení taktiky by obec poškodilo.

Představitelé obce by měli členy výboru o takových výjimečných situacích informovat. Jednací řád však nemůže uložit mlčenlivost, jde jen o upozornění, že uvedené typy informací nelze dále šířit.

Naopak informace, které nejsou chráněné (byly by každému poskytnuty na základě žádosti dle Infozákona) mohou členové výboru volně šířit.

Další rovina je vztah k ostatním občanům obce -  ti totiž mají vyšší práva:

§ 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, přiznává občanům obce právo:

e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy, 

V tomto rozsahu tedy člen výboru může volně informovat občany obce a nelze to omezit jednacím řádem. S uvedeným nicméně souvisí povinnost chránit osobní údaje (viz tento dotaz).

Platí tedy, že informovat veřejnost a psát články můžete, pouze je třeba vynechat podrobné osobní údaje nebo některé informace, jejichž zveřejnění by obec poškodilo v nějakém jednání.

 

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy