V dotazu je rozpor. Pokud byly žadateli, který není v nějak privilegovaném postavení, poskytnuty informace, obecně o nich platí, že je lze poskytnout „každému“, včetně některých osobních údajů (v případě příjemců veřejných prostředků či údajů o veřejných zaměstnancích). Pouze informace přesahující do soukromí lidí, například o platu a odměně, se musejí speciálně posoudit, zda je lze zveřejnit.

Proto není jasné, jaké informace „osobního charakteru“, které byly poskytnuty žadateli, by neměly být veřejně dostupné. Vzniká spíš otázka, zda nebyly nesprávně poskytnuty informace překračující ochranu osobních údajů a soukromí.

Jedině, že by šlo o případ, kdy „má-li určitá skupina žadatelů ke konkrétní informaci „privilegovaný“ přístup podle zvláštního zákona [např. občané obce mají přímý přístup k zápisům a usnesením ze zasedání zastupitelstva obce podle § 16 odst. 2 písm. e) OZř], pak žádají-li o takovou informaci dle Infozákona, povinný subjekt ochranu uplatnit nemusí. Pokud ovšem povinný subjekt následně takovou informaci zveřejňuje dle § 5 odst. 3, pak musí uplatnit veškerou ochranu plynoucí z Infozákona, tedy musí anonymizovat i ty informace, k nimž měl tento „privilegovaný“ žadatel přístup přímý (rozhodnutí podle § 15 odst. 1 pochopitelně nevydává).“ (FUREK, Adam. § 5 [Zveřejňování informací]. In: FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 306.)

Privilegovaným žadatelem by mohlo být též žadatel, který žádá informace sám o sobě, případně žádá jeho zplnomocněný právní zástupce. Pak by samozřejmě při zveřejnění musely být anonymizovány údaje, které byly poskytnuty výhradně tomuto žadateli.

Podle § 5 odst. 3 je tedy nutné zveřejnit všechny informace, které byly poskytnuty, pokud tomu nebrání výše uvedená výhrada.