Jádro odpovědi na vaši otázku spočívá v tom, kdo a v jakém postavení vám uvedené byty a části RD pronajímá.

Hledisko povinného zveřejnění jako podmínky účinnosti a platnosti smlouvy:

Pokud jde o fyzickou osobu a zároveň nejde o její podnikání, pak se takové smlouvy nezveřejňují bez ohledu na hodnotu předmětu smlouvy (§ 3 odst. 2 písm. a) Zákona o registru smluv). Pokud jde o právnickou osobu anebo fyzickou osobu, která svou nemovitost takto pronajímá v rámci podnikání, pak rozhoduje hodnota předmětu smlouvy nad 50 tisíc. Ta se počítá za dobu určitou, anebo, jde-li o dobu neurčitou, za 5 let. Do hodnoty se zahrnují i platby za služby, pokud jsou předmětem smlouvy, bez ohledu na to, zda je podnájemce/nájemce uhradí sám či je uhradí pronajímateli.

Hledisko podnikání:

Otázka, zda pronajímatel podniká či nepodniká, souvisí s jeho daňovou povinností, povinností platit z tohoto příjmu zdravotní a sociální pojištění. Stručně řečeno, pokud jde o jeho systematickou činnost za účelem zisku, například pronajímá cestou Airbnb, Booking.com, anebo podobným systematickým způsobem, pak jde o podnikání. Je proto vhodné, pokud to pronajímatel tvrdí a smlouva by se tedy neměla zveřejnit v RS, uvést ve smlouvě, že nájem ze strany pronajímatele není jeho podnikáním a pokud se ukáže, že tomu tak není, zavazuje se uhradit náklady, které vzniknou v souvislosti s nápravou takového stavu (musela by se přijmout smlouva o vypořádání bezdůvodného obohacení).

Hledisko ochrany osobních údajů:

Naopak platí, že pokud nejde o podnikání pronajímatele, nelze jeho smlouvu zveřejnit, šlo by o neoprávněné nakládání s osobními údaji. Pouze kdyby pronajímatel s takovým nadbytečným zveřejněním zcela dobrovolně souhlasil (nesměli byste tedy ani náznakem učinit podmínkou ze své strany), bylo by možné takovou smlouvu nadbytečně zveřejnit v Registru smluv.