zveřejnění poskytnuté informace o platu

Marcela

7. 11. 2015 | Počet zhlédnutí: 2858 | Počet komentářů: 1

Na webu města byl položen dotaz podle zákona 106/1999 Sb., na který tajemník odpověděl takto:

Na základě Vaší žádosti ze dne 09.10.2015 (evidována pod čj. MULA 34450/2015) o informaci ve smyslu  zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vám v příloze zasílám požadované informace o platech a odměnách nejvýše postavených úředníků Městského úřadu XY za rok 2014 v tom členění, jak jste v žádosti uvedla. S odkazem na příslušná ustanovení zákona č.101/2000Sb. o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, nesouhlasím s poskytnutím zaslaných informací dalším osobám ani s jejich zveřejněním jakoukoliv formou , příp. s jejich dalším šířením.

Myslím si, že tato odpověď je v rozporu se zákonem 106/1999 Sb., proto by měla být odpověď zveřejněna i na stránkách města. Můžete mi, prosím, odpovědět, zda argument, který použili, má oporu v nějakém zákoně?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

7. 11. 2015
  1. Informace byla poskytnuta v souladu se žádostí.
  2. Spor se týká jen toho, zda
    1. Město musí zveřejnit tuto informaci na svém webu,
    2. Příjemce informace (žadatel) je oprávněný tuto informaci dále šířit.

Obě otázky se týkají toho, že zveřejnění informací o platu a odměně konkrétních osob, zejména šíření na celosvětové síti internet, je nepochybně silnějším zásahem do jejich soukromí, než poskytnutí jednotlivému identifikovanému žadateli. Přinejmenším proto, že jejich jméno a plat může neurčitelný okruh osob (i vyhledávacích robotů) vyhledat pomocí vyhledávačů a tím pádem provádět slučování různých údajů o nich a vytvářet tzv. profil osobnosti. To se považuje za skokově silnější zásah do ochrany osobnosti, než poskytnutí informace identifikovanému jednotlivci.

Judikatura již nade vší pochybnost vyjasnila, že poskytnutí konkrétnímu žadateli je v souladu s právem. Otázka dalšího šíření takto získané informace však dosud nebyla jednoznačně vyjasněna. Úřady tedy zaujímají postoj, že další šíření není oprávněné.

Můj názor je, že i takové šíření je oprávněné, nicméně odhad, jak dopadne případný spor, který by v tomto konkrétním detailu byl předložen soudu, je nejistý. Jinými slovy, nemůžeme razantně tvrdit, že povinné subjekty, které uvedený právní názor zastávají, určitě porušují právo. Až do doby, kdy proběhne precedentní soudní spor o tuto otázku, je třeba být zdrženlivý.

Na základě toho jsou odpovědi na položené otázky tyto:

Ad 2) a.: Město musí zveřejnit podle § 5 odst. 3 doprovodnou informaci o tom, že na žádost poskytlo údaje o platu a odměně konkrétních pracovníků. Pokud přitom anonymizuje konkrétní údaje tak, že například u částek neuvede konkrétní jména, ale označí je jen pořadovými čísly, pak nelze říci, že porušilo svou povinnost. Pokud však nezveřejní žádnou informaci, pak porušuje § 5 odst. 3 Infozákona.

Ad 2) b.: Zastávám odhad, že judikatura dospěje k závěru, že příjemce je oprávněný informaci dále šířit, například ji zveřejnit na webu. Plyne to z pasáže odůvodnění klíčového rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 55/2012 . Rozsudek uvádí celkem srozumitelně: „Zveřejnění informace o výši jeho platu (mzdy) totiž za běžných okolností neznamená pro toho, kdo je placen z veřejných prostředků, žádnou podstatnou újmu. Informaci o výši platu (mzdy) nebo jiného peněžního plnění zaměstnance placeného z veřejných prostředků především nelze považovat za informaci, která by jej v případě zveřejnění difamovala nebo jinak snižovala jeho lidskou důstojnost, neboť sama o sobě výše platu žádný negativní informační obsah nemá. Plat je v typové i v individuální rovině odrazem hodnoty zaměstnavatelem „kupované“ práce a rámcově by se platy obdobně zdatných zaměstnanců v obdobných pozicích za obdobných podmínek měly sobě blížit. Obecná představa o výši platů poskytovaných z veřejných prostředků se stěží zcela míjí s realitou, neboť vzhledem k tomu, jaký podíl mezi všemi zaměstnanci tvoří zaměstnanci placení z veřejných prostředků, má prakticky každý zkušenost, přinejmenším dílčí, zprostředkovanou či z doslechu, o obecných platových poměrech ve veřejné sféře. Získat negativní konotaci může informace o platu zásadně jen za situace, kdy je plat poskytován jinak než podle zákonných pravidel, například neadekvátně vysoký, neodpovídající skutečné povaze vykonávané práce a zastírající skutečný stav věcí.“

Dále se opírám o rozsudek Městského soudu v Praze 10 A 54/20 12, kdy soud odmítl názor ÚOOÚ, že tím, že obec v rámci videozáznamu z jednání zastupitelstva zveřejnila údaj o výši platu ředitelky školy, porušila ochranu jejích osobních údajů. Soud konstatoval, že „zveřejnění videozáznamem prostřednictvím internetu nemůže být nijak nepřiměřené, naopak takového zveřejnění jednání zastupitelstva přispívá k poskytnutí úplné a autentické informace.“ Z toho však nelze dovodit, že se judikatura nutně vyvine stejným způsobem i u zveřejnění, které by na internetu takový údaj uvedlo v textové strojově čitelné podobě, umožňující snadné vyhledání a propojování údajů (vyhledat údaj, pronesený ústně ve videozáznamu, se dosud nepovažuje za snadné, strojově to v zásadě možné není, ovšem analyzátory řeči se rychle vyvíjejí).

Je tedy na uvážení konkrétního žadatele (příjemce informace), zda se na své riziko rozhodne informaci zveřejnit anebo ne. Je pak možné, že se dotčené osoby (pracovníci, o nichž by tak byly zveřejněny konkrétní údaje o platu a odměně), proti takovému zveřejnění budou bránit stížností k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten v souladu se svým stanoviskem vysoce pravděpodobně udělí sankci. Proti té by se žadatel, který informaci zveřejnil, bránil nejprve rozkladem k předsedkyni ÚOOÚ, kde lze odhadnout, že spíše sankci potvrdí. Pak by se bránil žalobou k soudu, kde by teprve došlo na vyjasnění výše nastíněné, dosud soudně výslovně nerozhodnuté otázky, a to s využitím výše uváděné argumentace, vycházející z dosavadní judikatury.

Pokud by se k tomu rozhodl, můžeme poskytnout poradenskou podporu, protože takový spor je důležitý pro vyjasnění této dosud ne zcela jednoznačné otázky.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy