Žádost o zveřejnění adresy nemovitosti, na níž se nachází nepovolená stavba

Lenka Urbanová

1. 3. 2019 | Počet zhlédnutí: 66 | Počet komentářů: 1

Ráda bych správně vyřídila žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., v níž se novinář zajímá o adresu nemovitosti v obci, kde stavebník (fyzická osoba) postavil rozsáhlou nepovolenou stavbu.

Nejsem si jistá, zda by se tato žádost o informaci s odvoláním na §8a zákona 106 neměla odmítnout, jelikož bych takto zveřejnila takové údaje, které by vedly k přímé identifikaci osob, pokud uveřejním pouze parcelní číslo, lze rovněž tyto osoby identifikovat přes katastr nemovitostí. Můžete mi, prosím, poradit, jak tuto žádost o informaci vyřídit? Osoba, která provádí nepovolenou stavbu není žádným příjemcem veřejných prostředků, takže její údaje by dle mého názoru neměly být nezúčastněným osobám zpřístupněny.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

14. 3. 2019

Rozumíme dotazu tak, že žádost se táže pouze na to, na které parcele je určitá nepovolená stavba, kterou ale žadatel nemá jak jinak identifikovat, nejspíše pouze má z jiných zdrojů informaci, že nějaká taková stavba v obci existuje. Např. ji identifikuje nějakou kauzou nebo zmínkou v médiích.

Povinný subjekt je tak v situaci, že MÁ K DISPOSICI jakousi informaci, vyplývající z kontextu, která by podle okolností mohla mít povahu osobního údaje, tedy údaje o tom, kdo je vlastník určité parcely.

Na takovou situaci lze pohlédnout nejméně ze dvou úhlů:

1) domnívám se, že tato kontextová situace, která de facto není nijak výslovně zachycena (např. „toto je ta stavba, o které se píše v médiích, že je nepovolená“), znamená, že znalost této kontextové informace nepředstavuje zpracování osobních údajů. Na otázky okolo ochrany osobních údajů se tedy neuplatní Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů, ale pouze obecná ustanovení Občanského zákoníku (OZ) o ochraně soukromí. Jde například o § 86: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.“

2) Protiprávní jednání nepožívá ochranu. Vyjádření tohoto principu je nejblíže § 6 odst. 2 OZ:

„Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“

Z porovnání těchto dvou norem vyplývá, že původce protiprávního jednání nemůže očekávat ochranu, zejména v tom smyslu, že bude odepřena informace o jeho souvislosti s tímto protiprávním jednáním.

K posouzení tedy zbývají otázky, která nemusejí být triviální, zda

a) si je povinný subjekt jistý, že jde o protiprávní jednání, jinými slovy, že dotčená stavba je skutečně „nepovolená“.  Jde o to, zda ve sporu, který se okolo ní jistě vede, nemůže ve výsledku nastat situace, že nakonec se ukáže, že byla (od počátku) povolená. To samozřejmě nelze zaměnit s otázkou, zda nebude následně zkolaudována (tzv. legalizace nepovolených staveb), například po udělení sankce. K jistotě o tom, že jde o nepovolenou stavbu, by mělo postačit pravomocné rozhodnutí správního orgánu, že tomu tak je. Jeho následná přezkoumatelnost (všechno lze přezkoumat, nakonec i u Ústavního soudu či u Evropského soudu pro lidská práva) na tom již nic nemění.

b) zda vlastník parcely, na níž je „nepovolená stavba“, je skutečně osobou, jíž lze přičítat protiprávní jednání – nepovolenou stavbu. Lze si představit, že by stavba byla nepovoleně postavena bez souhlasu či vědomí vlastníka. Tato okolnost je všk relativní, pokud by veřejný zájem na znalosti toho, kdo je odpovědný za nepovolenou stavbu, převažoval, paky by i informace o „nevinném“ vlastníkovi měla být poskytnuta, pokud je to jediná cesta, jak se může veřejnost dozvědět, kdo je za nepovolenou stavbu odpovědný.

Pokud tyto otázky jsou jasně odpovězeny tak, že osoba, která bude díky sdělení identifikace parcely ztotožněna (vlastník parcely), je odpovědná za prokazatelné protiprávní jednání (nepovolená stavba), pak lze kontextovou informaci poskytnout o této parcele – její identifikaci – poskytnout na základě žádosti dle Infozákona.

Vedle těchto úvah lze samozřejmě předložit i úvahu o celkové převaze veřejného zájmu na tom, aby informace o osobě, odpovědné za nepovolenu stavbu, byla veřejně dostupná. Zde by šlo o test proporcionality, kde na straně váhy veřejného zájmu bylo třeba zvážit, zda nepovolená stavba je významná, jinými slovy, že nejde jen o dřevěnou boudu na něčí zahradě, které reálně nikoho příliš navenek neovlivňuje. Tato úvaha by byla dostatečnou protiváhou důvodů proti zveřejnění i tehdy, pokud bychom měli poskytnutí údaje identifikujícího parcelu považovat za zpracování osobních údajů. V případě zjevné převahy veřejného zájmu by pak šlo o zpracování na základě právního titulu podle čl. 6 odst. 1 písm. f) Obecného nařízení, kdy povinný subjekt poskytuje takovou informaci na základě oprávněného zájmu třetí osoby. Třetí osobou je žadatel, kdy oprávněnost jeho zájmu je založena především článkem 17 Listiny a od něj odvozeného Infozákona.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy