Postup magistrátu považujeme za nesprávný.
Uplatnění § 11/1/b InfZ je podmíněno nejen tím, že informace splňuje formální požadavky tohoto ustanovení, tzn. jde o „o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu“, ale také musí existovat materiální důvod, tzn. faktické ohrožení nějakého právem chráněného či jinak legitimního zájmu.
Správní orgán se musí vedle podřazení požadovaných informací pod rozsah zákonného omezení zabývat též tím, zda v konkrétním řešeném případě je uplatnění důvodu pro omezení přístupu k informacím skutečně nezbytné, tedy zda existuje legitimní zájem na neposkytnutí požadované informace, který „převáží“ nad ústavním právem na informace a který odpovídá čl. 17 odst. 4 LPS (srov. rozsudky NSS č. j. 8 As 108/2014-54, č. j. 1 As 70/2013-58, č. j. 1 As 105/2010-73, č. j. 1 As 44/2008-116, rozsudek MS v Praze č. j. 8 A 167/2010-92). Aplikace § 11 odst. 1 je tedy „dvoufázová“ – nejdříve je nutné informaci (dokument) vyhodnotit jako „podkladovou informaci“ [§ 11 odst. 1 písm. b)] a splňuje-li příslušné znaky, je nutné dále odůvodnit nezbytnost omezení práva na informace. (cit. komentář k InfZ FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš, JIROVEC, Tomáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016, s. 490.)
Ke zvukovému záznamu:
Odůvodnění rozhodnutí v tomto smyslu uvádí jako chráněný zájem, který by měl být poskytnutím záznamu ohrožený „ochranu podkladových materiálů a možnost nerušeného projednání“. Tyto argumenty jsou zcela liché: jednak neodpovídají žádném právem chráněnému zájmu, jednak nejsou pravdivé.
Poskytnutím zvukového záznamu jej nelze nijak poškodit. Poskytnutím se samozřejmě myslí poskytnutí kopie, tzn. originál zůstane stále bezpečně uchovaný pro případné další využití.
Poskytnutím zvukového záznamu nelze ani nijak ohrozit projednání věci. Záznam pouze zachycuje vznášení připomínky a diskusi, nemá žádný potenciál například vyvolat nějakou nerovnost mezi předkladateli připomínek, s jeho pomocí nelze nijak nesprávně ovlivnit rozhodování správního orgánu.
K podáním a jejich vypořádání ke konceptu nového územního plánu
I zde platí totéž, co bylo uvedeno výše.
Odůvodnění rozhodnutí uvádí jako chráněný zájem, který by měl být poskytnutím záznamu ohrožený, tedy jako faktický důvod nutnosti ochrany informací „probíhající proces pořizování nového územního plánu“. Tento jediný uváděný „důvod“ nejen že vlastně ani není formulován jako nějaké ohrožení, a důvodem tedy není, ale ani by nebyl věcně schopný jakkoliv ovlivnit nějaký legitimní zájem. Je zjevné, že i po poskytnutí požadovaných podání s jejich vypořádáním by proces projednávání dále nerušeně probíhal, poskytnutí by nemělo žádný vliv na číkoliv možnost nějak nesprávně do tohoto procesu zasáhnout.
V odvolání by tedy bylo vhodné tyto argumenty zmínit.
Odvolání musí splňovat požadavky podle § 82 odst. 2 zákona o správním řízení (správní řád). Je třeba podat ho do 15 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
