Neformální doplnění žádosti je možné - naopak není možné po žadateli požadovat, aby doplnění žádosti na výzvu podle § 14 odst. 5 písm. b) InfoZákona mělo náležitosti podání podle správního řádu (§ 37). 

InfoZákon obecně počítá s tím, že poskytování informací probíhá v zásadě bezformálně. - Tato zásada se pak odráží např. v ustanovení § 13 odst. 1 nebo dále v § 14 odst. 2, ve kterém je shrnuto, jaké náležitosti je žadatel v žádosti o informace povinen uvést (jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště, nikoliv ale podpis). I samotnou žádost tedy lze podat i jen prostým e-mailem bez uznávaného nebo zaručeného elektronického podpisu.

Jak plyne z citovaných ustanovení, podání žádosti je neformální úkon (může být učiněn i ústně) - požadavek, aby žadatel ve své žádosti uvedl některé své osobní údaje směřuje pouze k tomu, aby žádost mohla být řádným způsobem vyřízena (např. žádat doplnění osobních údajů podle § 14 odst. 5 písm a) je možné pouze tehdy, pokud jejich nedostatek brání řádnému vyřízení žádosti - zejména podle §  14a nebo § 15 - to znamená zejména tehdy, pokud má být žádost správním rozhodnutím zamítnuta). Na základě těchto údajů povinný subjekt nemůže mít jistotu, že žádost o informace skutečně podává ten, kdo je označen za žadatele. 

Pokud je tedy žadatel vyzván k upřesnění žádosti podle § 14  odst. 5 písm. b) InfoZákona, potom je třeba toto doplnění posuzovat společně se žádostí samotnou - žádné další formální nároky na doplnění žádosti o informace podle našeho názoru není možné klást. Z doplnění jen musí být povinnému subjektu zřejmé, k jaké žádosti se vztahuje - tedy k jaké žádosti je má přiřadit. 

Pravdivost doplnění není nutné zkoumat. - Stejně jako se (ledaže by tu byla důvodná pochybnost plynoucí z okolností) nezkoumá "pravdivost" žádosti o informace. 

Jelikož i žádost lze podat též ústně případně telefonicky, lze dovodit, že i doplnění žádosti lze provést například telefonicky nebo ústně při osobní návštěvě, i když prvotní žádost byla podána například písemně e-mailem.