Ano, pokud povinný subjekt (regionální rada regionu soudržnost, RR) opravdu požadovanou informaci (projekt – resp. jeho dokumentace) předal policii či soudu, a opravdu ji nemá ani v kopii, pak platí, že jde o informaci, kterou nyní nemá k disposici. Protože (předpokládám) neexistuje právní povinnost povinného subjektu (RR) pořídit si v takovém případě kopii těchto dokumentů, pak nelze požadovat, aby v danou chvíli tyto kopie zajistil (např. zpětným vyžádáním od policie a soudu).
Samozřejmě je též otázka, zda i mimo právní povinnost si RR kopii nepořídila, anebo zda například přímo neexistuje povinnost předkládat projekt ve více kopiích a tedy pak i disponovat více kopiemi dokumentace. Do hry by pak vstoupila též schopnost žadatele prokázat, že informace ve skutečnosti má RR k disposici i nyní (např. svědectví, že kopie existuje). Pokud by kopii povinný subjekt měl, ale protiprávně to zatajil, šlo by o vážnou obstrukci s hrozbou úhrady způsobené nemajetkové újmy konkrétním pracovníkem.
Pokud tedy platí, že RR informaci nemá k disposici, pak ji oprávněně odepře na základě tzv. faktického důvodu – neexistence informace u povinného subjektu. Tento důvod odepření je samozřejmě časově podmíněny, až se spis vrátí, bude možno informace poskytovat. To je třeba uvést v odůvodnění (tzv. doprovodná informace).
Též je otázka, zda by bylo možné vyžádat si požadované informace od povinného subjektu, který je nyní má – policie či soud. Teoreticky to možné je, lze však předpokládat, že tyto subjekty budou takovou žádostí zaskočeny a budou spíše obstrukčně hledat, proč informaci odepřít. Použijí pak nejspíše § 11 odst. 4 písm. a) a b) Infozákona
4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
případně § 11 odst. 6 InfZ
(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky. Ustanovení jiných zákonů o poskytování informací tím nejsou dotčena13e).
V případě § 11/4/a je klíčovou otázkou, kterou by povinný subjekt zvažoval, „zda by poskytnutím informace mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení“, což skýtá prostor pro nekonečný nejednoznačný spor.
V případě § 11/6 jde zase o poměrně subjektivní posouzení, zda by poskytnutí informací „ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy“.
Šance žadatele proti takto postavenému odmítnutí žádosti by byly poměrně malé. Lze to ale zkusit, třeba policie či soud informaci poskytnou, zejména kdyby šlo o takovou část informací z dokumentace, která neohrozí vyšetřování.
JL
i bez samotného spisu má typicky úřad k dispozici svá vlastní rozhodnutí v elektronické podobě