Informace, které povinný subjekt poskytnul žadateli, aniž tento žadatel měl nějaký specifický privilegovaný přístup k těmto informacím, může žadatel v zásadě volně šířit, pouze s výhradou určitých okolností, týkajících se osobních údajů, případně autorských děl.

Privilegovaným přístupem typicky bývá postavení žadatele jako občana obce, kdy má zvýšené právo například seznamovat se i s osobními údaji, které jsou obsaženy v originální podobě usnesení zastupitelstva. Dále jde o postavení člena zastupitelstva obce, který má v zásadě přístup ke všem jinak chráněným údajům, jako jsou osobní údaje, obchodní tajemství, přípravné informace atd. ze samostatné působnosti obce. Specifickým případem může být žadatel, který žádá také o své osobní údaje, k nimž má přirozeně „privilegovaný“ přístup proto, že se týkají jeho samotného, případně mohl zmocnit žadatele.

Ovšem i žadatel, který obdržel podle Infozákona informace, aniž měl jakkoliv privilegovaný přístup, musí dát pozor na oblast osobních údajů. Důvod je v tom, že zatímco poskytnutí některých osobních údajů jiných osob jednotlivému, identifikovanému žadateli může být přípustné, nemusí již být přípustné jejich další hromadné zveřejnění na internetu, kde panuje rozsáhlé vytěžování, shromažďování a kombinování osobních údajů. Například příjemce veřejných prostředků, o kterém se cestou infožádosti dozvíte jeho základní osobní údaje, by se mohl oprávněně bránit, pokud byste tyto jeho údaje zveřejnili na internetu, anebo z nich vytvářeli nějaká další zpracování. Je známo, že Úřad pro ochranu osobních údajů postupně vymýtil protiprávní praxi, kdy soukromé osoby vytěžovaly veřejně přístupné rejstříky a „překlápěly“ je do svých produktů k vyhledávání, ať už bezplatně nebo za úplatu. V oblasti ochrany osobních údajů totiž zcela zásadně neplatí laický dojem „jednou veřejné – navždy volné“. Naopak, každé nové použití údajů, byť již zveřejněných, musí být znovu a znovu nanovo opřeno o řádný, legitimní účel a k němu odpovídající právní důvod. To vše navíc doprovozeno plněním dalších povinností správce, který takové nové zpracování (například nové zveřejnění na internetu) provádí.

Povinný subjekt by měl, pokud žadateli poskytne informace, obsahující osobní údaje (např. jak píšete zpřístupněním na uložišti) tohoto žadatele náležitě poučit o uvedených okolnostech. Nicméně pokud tak neučiní, je to sice jeho delikt v rovině ochrany osobních údajů, neospravedlňuje to však příjemce (žadatele), aby si s osobními údaji dělal, co chce. K výše uvedeným povinnostem je totiž povinován na základě zákonů, resp. Obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů (ON, GDPR), a neznalost zákona neomlouvá. Porušení těchto povinností může být citelně sankcionováno.

Není však vyloučeno, a je to celkem běžné, že příjemce údajů – žadatel dle Infozákona - provádí takové další legitimní zpracování získaných údajů, které je z hlediska ochrany osobních údajů legální, protože splnil všechny výše uvedené požadavky. Typicky v oblasti kontroly hospodaření státu či výkonu veřejných funkcí, kdy veřejný zájem převýší ochranu osobních údajů. Takovým případem je například projekt Hlídač státu, který své postupy při dalším zveřejňování „vytěžených“ informací včetně osobních údajů konzultuje s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Podobně bude možné dále zveřejnit dokumenty, v nichž jedinými (neanonymizovanými) osobními údaji budou údaje veřejných představitelů (starosta, vedoucí odboru městského úřadu apod.) anebo příjemců veřejných prostředků, pokud účelem zveřejnění bude přispět k veřejné kontrole či diskusi o výkonu veřejné správy.

Dalším okruhem informací, které povinný subjekt může žadateli poskytnout, jež ale nadále vyžadují specifické zacházení, mohou být informace, požívající autorskou ochranu. Zpravidla budou poskytnuty na základě podlicenční smlouvy, jak upravuje § 14b Infozákona. Ani s nimi nemůže žadatel dále nakládat volně.

Co se týká ostatních informací, které povinný subjekt žadateli poskytl, může mít žadatel oprávněně za to, že již prošly „filtrem“ posouzení povinným subjektem a že jde již jen a pouze o zcela volně šiřitelné informace. S nimi pak může nakládat jakkoliv, včetně jejich dalšího zveřejnění.

Závěr:

Úkolem každého, kdo obdrží informace na žádost podle Infozákona a hodlá je dále šířit, je vyjasnit si zejména situaci okolo osobních údajů, pokud jsou součástí poskytnutých informací, a případně i autorsky chráněných informací. S nimi pak může dále pracovat, zejména dále zveřejňovat, jen v souladu s odpovídající zákonnou úpravou.

Pokud se v těchto oblastech nevyzná, doporučuji v získaných dokumentech osobní údaje anonymizovat (znečitelnit).

Omlouváme se za zpoždění odpovědi, poradna byla v dočasném výpadku.