První rovina je, zda je RZ přímo ztotožnitelná s fyzickou osobou (FO). To zpravidla platí jen u vozidel, vlastněných FO. U vozidel, vlastněných právnickou osobou, je otázka, zda existuje možnost nepřímého identifikování. Klíčové je to poslední, co uvádíte – existuje evidence knihy jízd, ze které lze jednoznačně určit aktuálního řidiče vozidla. Stejně tak v případě přidělení vozidla výhradně (téměř výhradně) konkrétnímu řidiči. FO tedy lze identifikovat a to pomocí údajů, které jsou relativně snadno dostupné (byť ne veřejně). Tudíž údaje kombinace RZ, času a místa pohybu vozidla jsou osobním údajem řidiče jako FO, a to bez ohledu na to, zda jejich příjemce aktuálně disponuje možností tyto údaje k sobě přiřadit. Za osobní údaj se považuje například IP adresa, aniž by běžný uživatel internetu byl schopen identifikovat jejího vlastníka – FO.

K tématu se však zřetelně váže jiná – opačná otázka: zda konkrétní řidič nespadá pod § 8a odst. 2 Infozákona (po aktuální novelizaci), tedy zda jde o „osobní údaje o … funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti ...“. V takovém případě by totiž nešlo o chráněné osobní údaje a bylo by nutno je na žádost dle InfZ poskytnout.

Věc však má ještě další rovinu v tom, že povinností správce osobních údajů (když nasadil sběr údajů o poloze vozidla) bylo správně nastavit sběr těchto údajů (pravděpodobně z GPS modulu) tak, aby nezachycovaly ty pasáže použití vozidla, kdy má řidič právo na soukromí. Závisí to také na formulaci smlouvy / dohody / pokynů o používání vozidla, zda je povoleno používat jej i k soukromým účelům. Týká se však také přestávek v práci, případně nepochybně přípustných „odskočení“ si, tak jako na pracovišti si zaměstnanec jistě může odskočit, zajít na vrátnici převzít něco od příbuzného apod.

Pokud vám jde o otázku veřejné kontroly nakládání s veřejnými prostředky, například využívání vozidla, a existuje podezření, že se významně zneužívá k soukromým účelům, a jde o FO, která je v postavení funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy (dle mého výkladu lze toto zařazení extendovat i např. na zaměstnance obcí vlastněné firmy, příspěvkovky apod.), pak by žádost podle InfZ měla být kladně vyřízena a údaje o pohybu vozidla (ve výše uvedeném tvaru) poskytovány, případně s nějakou anonymizovanou částí, odpovídající oprávněné ochraně soukromí.

Zároveň je zde otázka, zda takové údaje vůbec byly shromážděny oprávněně z hlediska ochrany soukromí (v souladu s Obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů). Pokud byly shromážděny neoprávněně, obávám se, že pak má přednost povinnost správce takové údaje likvidovat před právem veřejnosti na přístup k takovým informacím. To se však může týkat právě jen těch částí údajů, týkajících se oprávněně chráněného soukromí řidiče.